Češi žijící v zahraničí chtějí volit na dálku. Založili kvůli tomu internetovou petici
Žijí nebo krátkodobě pobývají v zahraničí a chtěli se zúčastnit voleb do Poslanecké sněmovny. Ale znamenalo by to pro ně nákladnou mnohasetkilometrovou cestu, a tak své volební právo nakonec neuplatnili. Řeč je o krajanech ze severu Španělska, kteří chtějí volit na dálku. Založili proto internetovou petici a oslovili české krajanské spolky po celém světě.
Alexandra Čadová žije ve městě Gijón na severu Španělska. Když chce volit, musí se vypravit do zhruba 500 kilometrů vzdáleného Madridu.
„Já jsem bohužel volit nemohla. Všech čtyřicet se nás shodlo, že nikdo z nás nevolil z tohoto důvodu. V podstatě se tohoto našeho práva musíme, řekla bych takzvaně násilně vzdát", říká Alexandra Čadová.
Ta by příští rok ráda hlasovala v prezidentských volbách, ale neví, jestli zvládne dvě cesty do španělské metropole, v případě že budou volby rozdělené do dvou kol. „Záleží na porozumění zaměstnavatele a rodiny. A pak také na finanční stránce.“
Spolek Čechů v Asturii se i proto rozhodl založit petici za zavedení systému korespondenční nebo elektronické volby. Pozitivní ohlasy už prý mají od krajanů z Vietnamu nebo Austrálie ale také od ambasády v Madridu.
V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny hlasovalo v zahraničí zhruba 10 a půl tisíce lidí. V případě hlasování na dálku by jich podle náměstka pro řízení sekce právní a konzulární na ministerstvu zahraničí Martina Smolka mohlo být řadově víc. „V zemích jako Austrálie nebo Spojené státy máme velmi omezený počet úřadů. A vzhledem k velikému území musí lidé cestovat velmi daleko. Tudíž si velká část z nich rozmyslí, jestli do toho bude investovat.“
Na problém dlouhodobě upozorňuje také Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Pokračuje její předseda a senátor za ODS Tomáš Grulich: „Je to minimálně deset let, kdy některé skupiny snaží prosadit alespoň tu korespondenční volbu. My jsme to v Senátu iniciovali třikrát. Jednou padla vláda, dvakrát návrh prošel do sněmovny, Senát jej odhlasoval, ale vždycky to ve sněmovně padlo.“
Proti hlasování na dálku se letos postavili ČSSD a KSČM a naopak ho podpořili hnutí ANO, ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Politolog Jakub Šedo z Masarykovy univerzity věří, že to souvisí s nízkou podporou, kterou mezi krajany v zahraničí mají levicové strany.
V řadě evropských zemích přitom můžou občané hlasovat na dálku doma i v zahraničí. Na internetu volí například Estonci. Korespondenční hlasy můžou odevzdat lidé třeba ve Švýcarsku nebo Rakousku. Ale byly to právě rakouské prezidentské volby, které v praxi ukázali možné slabiny hlasování na dálku, když se muselo opakovat druhé kolo voleb.
