Konec Sobotkovy vlády. Jeho kabinet v demisi, on sám se stahuje do ústraní a střídá jej Babiš
Sněmovní kariéru odstartoval Bohuslav Sobotka před jednadvaceti lety. Tehdy se - jako čerstvý absolvent právnické fakulty - probojoval do lavic dolní komory za jihomoravskou ČSSD. A od té doby ve straně jen rostl. Nejprve vedl poslanecký klub, následně v několika kabinetech zastával post ministra financí. Do předčasných voleb v roce 2013 už sociální demokraty vedl jako předseda a po vítězných volbách se stal premiérem.
Jeho kabinet sice vydržel u vlády celé čtyři roky, demisi oficiálně podá po středečním zasedání, postupný konec ve vrcholné politice to ale může znamenat i pro samotného Sobotku.
ČSSD v říjnových volbách získala jen 7,3 procenta hlasů a Sobotkova mateřská buňka na jihu Moravy ho vyzvala, aby se po funkci předsedy strany vzdal i poslaneckého mandátu. To Sobotka odmítl.
Na dráhu profesionálního politika se vydal hned po absolvování práv v roce 1996. Od té doby sněmovnu neopustil, poslanecký mandát obhájil v dalších čtyřech volbách, včetně těch letošních.
Nenechám se zastrašit několika brněnskými funkcionáři, reagoval Sobotka na výzvu ke složení mandátu
Číst článek
Byt za poslanecké náhrady
„... od listopadu 1989 už uplynula dlouhá doba a rizika pominula...“ Těmito na sebe Sobotka v roce 2001 upozornil, když - už jako šéf poslaneckého klubu - zdůvodňoval ve sněmovně návrh poslanců ČSSD na zrušení lustračního zákona.
Ústavní soud tehdy návrh ČSSD zamítl. V letech 2002 až 2006 seděl Bohuslav Sobotka v křesle ministra financí v koaličních vládách pod taktovkou sociální demokracie.
Když sněmovna schválila rozpočet na rok 2006, ministr se pochlubil: „Každý rozpočet, který předkládám, má o něco nižší schodek a všechny skončily lépe, než sněmovna schválila.“ Přestože ale česká ekonomika stále rostla, státní dluh se zdvojnásobil na 800 miliard korun.
Lépe si Sobotka vedl v osobním účetnictví. V roce 2009 se provalilo, že ke spoření na luxusní byt zneužíval i poslanecké náhrady. Sobotka se bránil tím, že nezná ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval.
Rekordních 95 dnů
Ani tato aféra nezbrzdila jeho stranický růst. Na jaře 2011 sociální demokraté zvolili Bohuslava Sobotku předsedou strany. Předčasné volby o dva roky později ho dokonce vynesly do premiérské funkce. Na oficiální dekorování si ale musel počkat. Prezident Miloš Zeman jeho vládu jmenoval až rekordních 95 dní od voleb.
Mezi oběma politiky panují napjaté vztahy už od prezidentské volby v roce 2003, kdy Zeman jako kandidát ČSSD ve volbě neuspěl.
Spory gradovaly letos v květnu scénkou okolo vládní demise. Sobotka nejprve avizoval, že ji přijede na Hrad předat za celou vládu, pak si to ale rozmyslel. Zeman už ponechal aranžmá pro demisi. Bohuslava Sobotku tím nepříjemně zaskočil.
Sobotkův kabinet skončí ve středu. Demisi podá na řádném jednání
Číst článek
„Těžko teď mohu podat demisi, když nevím, jak k ní Hrad přistoupí. Jestli ji bude vnímat jako demisi celé vlády nebo předsedy.“
Politická kariéra Bohuslava Sobotky se začala hroutit před prázdninami, kdy kvůli klesajícím předvolebním preferencím ČSSD a vnitrostranické kritice odstoupil z funkce šéfa sociální demokracie. Volební výsledek to nezachránilo.
„Radost v sociální demokracii nikdo z výsledků voleb nemá. Mám obavy, co bude se sociálním státem, když ČSSD oslabila ve volbách,“ řekl Bohuslav Sobotka po volbách.
V těch získala ČSSD jen málo přes sedm procent hlasů. To je nejhorší výsledek strany v novodobé historii. Výzvy ke složení poslaneckého mandátu ale Sobotka vyslyšet nehodlá. Vzkázal, že se těší na staronovou roli opozičního politika.
