„Musíme změnit systém. Potřebujeme zefektivnit práci zdravotnické služby a musíme co nejvíc snížit byrokratickou zátěž,“ vysvětluje plukovník Michal Baran, který od letošního října vede sekci vojenského zdravotnictví ministerstva obrany.

A první balíček změn už je za dveřmi. Od Nového roku totiž vstoupí v platnost novela zákona o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.

Zjednodušeně řečeno to pro vojáky bude znamenat méně zdravotních prohlídek a s tím souvisí i „zásadní zrychlení“ vysílání do zahraničních misí.

Nově totiž voják či aktivní záložník, který má od vojenského lékaře nejlepší hodnocení zdravotního stavu, tedy potvrzení, že je „zdravotně způsobilý bez omezení“, už nebude muset před výjezdem do některé z evropských misí podstupovat žádnou další zdravotní prohlídku.

„Doteď to byla průměrně minimálně dvě další vyšetření, která museli vojáci před výjezdem absolvovat,“ připomíná Baran.

Hodnocení „zdravotně způsobilý bez omezení“ má navíc podle něj devadesát procent všech vojáků, změna proto bude mít dopad na většinu armády.

Novinka tedy usnadní cesty vojáků na východní křídlo Severoatlantické aliance – na Slovensko či do Pobaltí, kde aktuálně Češi slouží. Pro mimoevropské mise se ale pravidla nemění.

První díl skládačky

Od začátku roku bude také pro nevojáky snazší vyřídit takzvané dobrovolné předurčení. Jde o jednu z možností, jak se lidé, kteří nemají čas na výcvik, mohou zapojit do obrany státu. Od letošního léta se totiž mohou nechat zapsat na seznam zájemců, jejichž schopnosti by armáda v době krize mohla využít.

Doteď ale bylo nutné objednat se kvůli tomu k vojenskému lékaři. Počínaje Novým rokem mohou lidé zdravotní prohlídku pro dobrovolné předurčení absolvovat u svého praktika, podobně jako když si jdou pro potvrzení pro autoškolu nebo na zbrojní průkaz.

„Je to první díl skládačky změn, které potřebujeme provést, abychom zefektivnili činnost zdravotnické služby a uzpůsobili ji potřebám ozbrojených si,“ říká Baran s tím, že další část změn by měla přijít v polovině roku 2024.

Chce prosadit třeba to, aby se vojáky mohli stát i lidé s protézou horní či dolní končetiny anebo se sluchovou vadou. Odmítá ale, že by to znamenalo snižování zdravotních požadavků.

„Nedíváme se na to jako na snižování požadavků, ale jako na změnu. Pokud bychom pouze plošně, zjednodušeně řečeno, snižovali požadavky, nepovede to ke kýženému efektu. Rozhodli jsme se k tomu přistoupit z opačné strany, a sice si říct, co je minimum, které voják musí zvládnout ve vztahu ke zdravotní způsobilosti, a tomu se přizpůsobí ostatní,“ vysvětluje Baran.

A doplňuje příklad: „Jestliže žadatel o vstup do služebního poměru bude mít například ztrátové poranění končetiny a bude mít nějakou kompenzační pomůcku, lidově řečeno protézu, a bude s ní schopen plnit úkoly, které k danému služebnímu místu náleží, potom bude zdravotně způsobilý.“

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít