8. březen - svátek i vzpomínka na totalitní režim
Karafiáty a spousta alkoholu. Tak u nás vypadal Mezinárodní den žen za dob totalitního režimu a vlastně i pár let po jeho pádu. Teď už se prý alkoholový opar pomalu rozplývá a muži opět berou květinářství útokem, avšak upřednostňují jiné květiny než karafiáty.
Svátek spojený s chlebíčky a podnikovými večírky, ze kterých se muži vraceli ke svým ženám pozdě v noci, už zase získává zpět své původní renomé.
Ne každá žena je totiž maminkou a květnový Svátek matek se jí proto netýká. MDŽ si dnes připomínáme už po sté! Svátek má své kořeny už na přelomu 19. a 20. století. Není to tedy komunistický výtvor, jak si někteří myslí.
Na úplném počátku byla stávka amerických dělnic, které pracovaly v textilních továrnách. To byl rok 1857, ženy začaly masově vstupovat do sféry placeného zaměstnání, ale pracovní podmínky i výdělky byly ubohé.
Chtěly je zlepšit. Vznikaly ženské odbory a vše vyústilo v roce 1908, kdy přes 20 tisíc pracovnic továrny stávkovalo po 13 mrazivých týdnů. Majitel je ale ignoroval a řešil situaci výpověďmi.
Vše mělo tragický konec právě v roce 1911. Při požáru budovy s falešnými požárními východy, zamčeným hlavním vchodem tehdy zahynulo 150 dělnic. Na základě této události se nakonec aktivistkám podařilo dosáhnout mnoha změn v americkém pracovním právu.
Pouhý týden před tragédií se v Německu, Rakousku a Dánsku uskutečnily oficiální oslavy prvního Mezinárodního dne žen. Ten prosadily o rok dříve delegátky Mezinárodní konference socialistických žen v Kodani. Tehdy ještě nebylo dané konkrétní datum, až později se MDŽ ustálilo na druhé březnové neděli a následně na 8. březnu.
Specifické jsou oslavy tohoto svátku v Rusku. Ruské ženy v únoru roku 1917 vyšly do ulic pod heslem "chléb a mír". Týden poté byl ruský car donucen abdikovat a prozatímní vláda schválila mimo jiné i volební právo žen. OSN svátek uznala až v roce 1975.
I po 100 letech zůstává problematika rovných práv stále živá. Ženy stále bojují za rovnost platů, postavení v rodině, práci.
