52 let od srpna 1968. Pieta před Českým rozhlasem opět připomněla oběti invaze
Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 sebrala Československu naději, že socialismus může mít lidskou tvář. Tragické události připomněla tradičně pieta před Českým rozhlasem.
Události srpna 1968 jsou poučením, že závislost na jakékoliv nedemokratické zemi je smrtící a přináší nesvobodu. Při pátečním pietním aktu u příležitosti 52. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Co americký prezident Johnson dělal v srpnu 1968? CIA považovala okupaci ‚za nepravděpodobnou‘
Číst článek
Ústavní činitelé také varovali před tím, aby se situace Československa nezopakovala v současnosti v Bělorusku, kde demonstranti protestují po nedávných prezidentských volbách.
Vystrčil v proslovu ocenil lidi, kteří se ani po událostech srpna 1968 nenechali zlomit a kladli odpor.
„Byli tu hrdinové, kteří se nevzdali svobody, nenechali zlomit svůj charakter kvůli svým ambicím, dětem, tomu, že měli strach. Ale bojovali, nevzdali se, neutekli, za to jim chci poděkovat,“ řekl.
Srpnové události podle něj přináší poučení, že závislost na jakékoliv silné nedemokratické zemi je smrtící. „Přináší lámání charakterů, mrtvé, těžce zraněné, nesvobodu, ztrátu nezávislosti, svébytnosti, suverenity,“ uvedl.
Tyto hodnoty jsou důležitější než hmotné výhody, dodal. Zopakoval tak podobné argumenty, kterými odůvodnil svou cestu na Tchaj-wan, kam se chystá vyrazit příští týden přes odpor Číny či kritiku dalších českých ústavních činitelů.
Vystrčil zmínil i situaci v Bělorusku, kde desetitisíce demonstrantů denně vyzývají k odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož znovuzvolení 9. srpna bylo podle nich zfalšované a neplatné.
„Když někomu kolem nás hrozí to samé, co nás potkalo v roce 1968, nemůžeme proti tomu být lhostejní,“ apeloval. Ocenil současně české ústavní činitele, že se děním v Bělorusku zabývají.
Dolní komoru na ceremoniálu u rozhlasu zastoupil místopředseda Petr Fiala (ODS), vládu pak vicepremiéři Jan Hamáček (ČSSD) a Alena Schillerová (za ANO). A na pietním aktu promluvil také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Babiš v Liberci
Věnce kladli mimo jiné pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) či slovenský velvyslanec v Česku Petr Weiss. Na místo dorazila zhruba třicítka pamětníků událostí srpna 1968. Členové čestné stráže měli při ceremoniálu nasazené roušky s ohledem na epidemii covidu-19.
K budově Českého rozhlasu přinesli dříve dopoledne květiny například ministr zahraničí Tomáš Petříček a ministryně práce Jana Maláčová (oba ČSSD).
Úřad vlády informoval, že premiér Andrej Babiš (ANO) uctil památku obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy u liberecké radnice. V Libereckém kraji má program celé dopoledne. Babiše při projevu v Praze před dvěma lety na Vinohradské třídě vypískaly stovky lidí.
Srpen 1968
Před 52 lety v noci z 20. na 21. srpna vpadla do tehdejšího Československa vojska států Varšavské smlouvy. Nad ránem se pak z rozhlasu ozvalo známé:
„Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hod. večer překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů.“
Sněmovna schválila 21. srpen jako památný den obětí invaze. Z komunistů pro návrh hlasoval jen Dolejš
Číst článek
Ten den také Čechoslováci bránili před obsazením vysílání. Boj o rozhlas na Vinohradské třídě se stal symbolem odporu proti invazi.
Vrcholné politiky odvezli do Sovětského svazu, kde následně podepsali takzvaný moskevský protokol. Tím fakticky stvrdili okupaci a podrobili se Sovětskému svazu. Podepsalo jej 19 čelních představitelů státu a vládnoucí KSČ. Nepodepsal jediný - předseda Národní fronty František Kriegel.
O rok později na první výročí okupace se konaly občanské protesty. Rozehnaly je ale československé bezpečnostní složky.
Zákrok si tehdy vyžádal sedm mrtvých a mnoho zraněných. Tehdejší masové protesty začaly už 19. srpna, lidé při nich vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna.
