Nad ránem vtrhli do liduprázdné budovy sovětští vojáci – z propagandistických důvodů potřebovali najít sklad zbraní, které by mohli později vydávat za „výzbroj kontrarevolucionářů“.
„Pamatuji si, jak nápisy ze zdí postupně mizely, ale ne pod hlavněmi. Pro mě osobně se tím realita už příliš přizpůsobuje dramatickému vyprávění,“ říká kritik Josef Chuchma pro Český rozhlas Plus.
„Probudila mě kolegyně, utíkal jsem do Rozhlasu. Z paměti mi nevymizí hukot letadel letících bez světel temnou nocí nízko nad střechami," říká pro Český rozhlas Dvojka tehdejší redaktor Ondřej Neff.
Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf Kremlu. O válce na Ukrajině se v této souvislosti nezmínil.
Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.
17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila Československo o svém přátelství a podpoře. V té době všichni doufali, že vojenský zásah ze strany Moskvy nepřijde.
21. srpen se mezi nejdůležitější data zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc“ tanky Varšavské smlouvy, o rok později už stříleli do demonstrantů domácí síly.
50:31
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Profesor Miroslav Šik je u nás i v cizině uznávaný architekt a pedagog. Vypráví ale o svých rodičích, o bratrovi Jiřím, o tom, co pro něho znamenala emigrace a jak obtížně se s ní vyrovnával.
V Ostravě se podařilo odhalit další podrobnosti o událostech spojených se srpnem roku 1968. Součástí dokumentů jsou i podpisy, které zřejmě stály za tím, že se listiny na dlouho ztratily.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 sebrala Československu naději, že socialismus může mít lidskou tvář. Tragické události připomněla tradičně pieta před Českým rozhlasem.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, podle kterého si budeme 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že krok sotva přispěje ke spolupráci.
„Je skvělé, že Češi a Slováci už jsou svobodní. Za to jsme bojovali,“ říká pro Radiožurnál Pavel Litvinov, jeden z osmi statečných, kteří protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa.
„Jestli mluvili lidé, kteří do roku 1989 byli členy KSČ, je třeba vědět, že museli schvalovat okupaci. Je bizarní, když mluví proti ní. To je důvod, proč jsem se k nim nepřidal,“ řekl prezident Zeman.
Premiér Andrej Babiš měl uctít padesáté výročí srpnové okupace. U tak významné události by měli nejvyšší představitelé státu být, říká předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z ANO.