„Kam nechodí slunce, tam chodí lékař,” zní ve známé pohádce. A podle psycholožky Veroniky Víchové se opravdu nemocný, který leží u okna, uzdraví dříve, než ten, který leží u dveří. „Slunce a světlo je pro nás velmi důležité,” vysvětluje.

Během dne je vhodná co nejvyšší expozice světlu, po západu slunce je tomu naopak. Šetřit bychom měli hlavně s modrým světlem. Modře podbarvené obrazovky počítačů a mobilů, mohou kvalitu spánku výrazně snížit. „Měli bychom mít alespoň tři hodiny denně na denním světle. Někteří lidé mají až 90 procent času v interiérech a bohužel i děti,” pokračuje.

I chuť k jídlu je řízená cirkadiánně podobně jako střídání světla a tmy. Signál přichází společně se světlem.

Ke světlu patří i tma. Jejich vzájemné střídání potřebujeme k tomu, abychom našemu tělu dopřáli jak aktivitu, tak také útlum.

„Musím říct, že jsem skoro první tři dny prospal,” říká Dalibor Zíta, který prošel terapií tmou. „A skutečně jsem si tam uvědomil, jak moc tělo tmu potřebuje. Když jsem se vrátil, koupil jsem si pořádné závěsy,” dodává.

Poruchy soustředění

Světlo snižuje produkci melatoninu, což je hormon, který ovlivňuje spánek. A úplná tma naopak jeho produkci zvyšuje. Takže během spánku si tělo odpočine a ranní světlo ho probere k denní aktivitě.

Co se stane, pokud cirkadiánní cyklus nenastane? „Organismus nedostává dobrou informaci, co má dělat. Většinou jsou to z počátku poruchy soustředění nebo změny nálad, může se zhoršit pracovní výkon,” vysvětluje Víchová.

Typickou skupinou lidí, u které se problémy s nedostatkem světla neobjevují, jsou sportovci, lidé, kteří chtějí pravidelně venčit psy nebo zahrádkáři.

Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít