Můžete mít alergii na wifi? Lidé s elektromagnetickou hypersenzitivitou tvrdí, že ano. Lékaři neví
Poslat fotku, zprávu, někomu zavolat. Kdykoli, odkudkoli. Bezdrátový přenos dat je stavebním kamenem technologií 21. století. Rádiové vlny létají vzduchem nepřetržitě a některým lidem se z toho doslova točí hlava. Jak se žije s takzvanou elektromagnetickou hypersenzitivitou teď v pražských kinech ukazuje dokumentární snímek Všude kolem nás promítaný v rámci festivalu Jeden svět.
Per Segerbäck žije už skoro 20 let uprostřed divokých švédských lesů. Daleko od mobilních vysílačů a elektrických drátů. „Poprvé jsem ztratil vědomí kvůli letadlovému radaru, kterým pročesávají okolí,“ vzpomíná. „Teď ho slyším v hlavě, jak se spolu bavíme.“
Natáčení jako v minulém století
„Per je inženýr, který pracoval ve společnosti Ericsson na prvních prototypech chytrých telefonů. Miluje technologie, ale nedělají mu dobře,“ vysvětluje režisérka dokumentu Všude kolem nás Bregtje van der Haaková. Její štáb proto při natáčení musel pracovat s kamerou ze 40. let s celuloidovým filmem, která nemá baterie.
„Mohli jsme natáčet jen dvě minuty na jednu roli filmu. Museli jsme nad tím hodně přemýšlet. Zvuk jsme natáčeli zdálky pomocí dlouhého kabelu a analogového mikrofonu, který Per držel,“ popisuje autorka dokumentu, jehož název odkazuje na terabyty neviditelných dat, které nás nepřetržitě obklopují.
Podobné příznaky, stejná nemoc?
„Mám závratě a nemůžu mluvit. Kůži mám citlivou na bolest, třese se mi tělo. Také mám tmavší, zúžené vidění a přestávám slyšet,“ popisuje Per svoje příznaky. „První symptomy jsem měl někdy kolem roku 1986. Vyráběli jsme čím dál modernější zařízení a já jsem začal mít problémy s kůží. Jako kdyby vám do tváře někdo píchal jehlou.“ vzpomíná.
Příběhy pacientů se v dokumentu hodně podobají. Lidem s elektromagnetickou hypersenzitivitou se točí hlava, mají bolesti, problémy se zrakem a a zvoní jim v uších.
Nemoc těla, nebo duše?
„Je to, jako kdyby mě zasáhla neviditelná kulka,“ říká v dokumentu Asaka Kojimová. Jí a podobným lidem s takzvanou elektromagnetickou hypersenzitivitou vadí mobily, televize, digitální hodinky, elektrická auta. Problém, se kterým si moderní medicína zatím stále neví rady. Vědci se přou o to, zda se skutečně jedná o potíže vyvolané elektromagnetickým zářením, nebo o psychickou fobii.
„Je spousta výzkumů, které tvrdí, že radiové záření má efekt na lidi, zvířata i rostliny. Jenže je také řada výzkumů, které tvrdí opak,“ říká režisérka Haaková. Světová zdravotnická organizace považuje symptomy za skutečné, podle ní ovšem nejde o lékařskou diagnózu spojenou s neionizujícím zářením, lidem doporučuje psychoterapii.
Naopak třeba Mezinárodní úřad pro výzkum rakoviny zařadil elektromagnetická pole na seznam možných karcinogenů. Na něm je ale třeba i pití kávy nebo konzumace červeného masa.
