V Česku přibývá sebevražd, ročně si vezme život více než tisíc lidí. Odborníci slibují zlepšení prevence
Hledání světla v temnotě. Tak se jmenuje souhrnná zpráva o sebevražedném jednání a jeho prevenci v Česku. V úterý ji vydal Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Dosud v Česku podobný dokument, který popisuje stav v této oblasti, chyběl. Odborníci si od něj slibují zlepšení preventivní i zdravotní péče.
„Když se podíváte na ty dvě barvy - ta modrá je pro muže, kde je míra sebevražednosti mnohem vyšší než u žen,“ popisuje Ondřej Rýdlo, výzkumník z Národního ústavu duševního zdraví jeden z grafů, které najdeme v reportu „Hledání světla v temnotě“ mapující sebevražednost v Česku. Ročně si podle něj vezme život více než tisíc Čechů a Češek. (celý dokument si můžete prohlédnout na konci textu)
Co způsobuje, že muži páchají sebevraždy častěji než ženy, ale z grafu vyčíst nejde. „Ten graf je čistě popisný. Ale trend je minimálně celoevropský i celosvětový. Je pro to několik vysvětlení – muži jsou například impulzivnější, volí metody, které jsou smrtící, nebo i to, že si spíše neřeknou o pomoc než ženy,“ nastiňuje možné příčiny Rýdlo.
Z mezinárodního srovnání vyplývá, že Česko se nachází lehce nad průměrem evropských zemí. Zdaleka nejčastěji si berou život lidé ve Slovinsku, nejmíň pak na Kypru. Ve zprávě se taky dočteme, že dlouhodobě je nejvyšší míra sebevražednosti u lidí nad 70 let. Život si ale v poslední době berou i mladší ročníky.
Kde hledat odbornou pomoc?
Národní ústav dušeního zdraví (NUDZ) provozuje také stránku sebevraždy.cz, kde si lidé nejen mohou přečíst reporty a edukační materiály, ale především vyhledat odbornou pomoc.
„Míra sebevražednosti se mírně zvyšuje v mladších věkových skupinách, od 15 do 30 let. Přestože jsou ta absolutní čísla malá, tak když se podíváme, jaký podíl sebevraždy na celkových úmrtích v této skupině mají, vidíme, že jde až o čtvrtinu,“ popisuje Rýdlo.
Další ohroženou skupinou jsou lidé s duševním onemocněním. „Bezprostředně po propuštění lidí z psychiatrické hospitalizace je u těchto lidí velká míra sebevražednosti. Zároveň víme, že zhruba polovina těchto lidí do 30 dní nemá žádnou kontrolu nebo návaznou péči, přestože se ve výzkumech ukazuje, že tahle kontrola může hodně změnit,“ vysvětluje Rýdlo.
Hledání světla
Report pokládá výzkumník NUDZ Alexandr Kasal za klíčový a slibuje si od něj zlepšení psychiatrické a zdravotní péče. I proto report jeho autoři nazvali „Hledání světla v temnotě“.
27:55
Se sebevrahem mluvíme lidsky, s tím, kdo drží rukojmí, důrazněji, popisuje policejní vyjednavač
Číst článek
„To světlo vidíme nejen v rámci organizací, které už v této věci dělají řadu věcí, ale můžeme ho vidět i v tom, že se k tomuto tématu hlasitě hlásí ministerstvo zdravotnictví i Národní ústav duševního zdraví, kteří ho vnímají jako prioritu. To vnímám jako naději, že stát bude usilovat o to, aby bylo lidem v krizi pomoženo. Aby jim byla podána pomocná ruka, aby existovala síť, která je nasměruje k nějaké pomoci,“ popisuje Kasal.
Podle něj je s podivem, že podobných dokumentů a reportů neexistuje více. Protože sebevraždy tvoří zhruba jedno procento ze všech úmrtí v Česku, což není malé číslo. „Myslím, že se tomu věnujeme nepoměrně málo. Je to nějaký dlouhodobý vývoj, který souvisí s vývojem debaty o péči o duševní zdraví. Problematika prevence sebevražd je její přirozenou součástí,“ dodává Kasal.
Podobnou zprávu plánují výzkumníci vydávat každý rok. Přečíst si ji může každý, kdo o to má zájem, a to na webu sebevrazdy.cz. Tam je možné také vyhledat odbornou pomoc.
