Víc než polovina LGBTQ+ lidí v Česku trpí duševní poruchou, stojí ve studii. Čtvrtina myslí na sebevraždu
Neheterosexuální lidé trpí často duševními poruchami, ukázala to první studie tohoto druhu v Česku. Reprezentativního výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se zúčastnilo více než 3000 lidí, z toho téměř pět procent byli gayové, lesby a bisexuálové. Právě u nich výzkumníci objevili téměř pětinásobně častější myšlenky na sebevraždu než u heterosexuálů.
„Na ten den, kdy se to stalo, bylo to letos v únoru 10 let, tak si pamatuji dodnes. Ráno jsme s manželem vstali, nachystali si snídani a odjeli jsme do kostela, a když jsme se vrátili, tak jsem viděla, že je něco špatně, a našli jsme Filipa oběšeného na zahradě,“ vzpomíná Svatava Havlíčková na svého syna Filipa, kterému bylo necelých 15 let, když si vzal život.
„Byl to pro nás obrovský šok a nevěděli jsme, co a proč se stalo. Všechno nám to Filip vysvětlil v dopise na rozloučenou, který napsal a nechal ve svém pokoji. Kde napsal, že hlavním důvodem, proč to udělal, je jeho homosexualita,“ dodává paní Svatava.
Filip na sebevraždu pomýšlel delší dobu, svoje pocity se ale bál vyslovit nahlas. A takových lidí je podle hlavního autora studie Michala Pitoňáka z Národního ústavu duševního zdraví mnohem víc.
„25 procent gayů nebo leseb vykazovalo sebevražedné myšlenky nebo chování. A necelých 23 procent bisexuálních lidí,“ říká Pitoňák.
Minimum vyhledá pomoc
Studie také ukázala, že víc než polovina gayů a leseb v Česku trpí nějakou duševní poruchou.
Titlbach: Queer lidé zažívají menšinový stres – řeší, jak mluvit s babičkou a jestli na ně někdo nezaútočí
Číst článek
„Nejenom že se u neheterosexuálních lidí objevují více často duševně-zdravotní problémy, ale zároveň jsou i závažnější,“ vysvětluje Pitoňák.
„Také jsme se zaměřovali na to, je míra vyhledávání pomoci. A z toho nám vychází propast, která je v Česku nehledě na sexuální orientaci – osmdesát procent. To znamená, že osm z deseti lidí nevyhledává pomoc, ačkoliv ji potřebuje,“ doplňuje výzkumník.
Studii Národního ústavu duševního zdraví publikoval recenzovaný vědecký časopis Epidemiology and Psychiatric Sciences. Šlo totiž o první výzkum tohoto druhu v Česku.
„Vidíme skupiny, které jsme dříve přehlíželi, a v současnosti je potřeba jim věnovat pozornost. A zároveň jedním dechem dodáváme, že ta pozornost nemá mít patologizující obsah, ale naopak má hledat cestu k tomu, abychom odstraňovali příčiny nerovností,“ popisuje Pitoňák.
Senát minulý týden přijal nová pravidla pro partnerství stejnopohlavních párů s většinou práv manželů, novelu občanského zákoníku už poslal k podpisu prezidentovi.
