‚Mami, neumřu?‘ Přibývá dětí s postcovidovým syndromem, důležité je odhalit ho včas
V Česku roste počet dětí s covidem-19, s tím přibývá i malých pacientů s postcovidovým syndromem. Ten se projevuje vysokými horečkami, průjmem, vyrážkou a znamená také velkou zátěž pro srdce. Zatím se neví, čím přesně je toto onemocnění způsobené. Podle doktora Jana Lebla z motolské nemocnice v Praze ale poscovidový syndrom postihne jedno dítě z 1100, které onemocní covidem-19.
„Nemůžete dělat nic. A nejhorší je, když se vás vlastní dítě zeptá: Mami, neumřu? Jedenáctiletému dítěti už to spíná,“ popisuje pro Radiožurnál maminka Šárka.
Přibývá dětí s postcovidovým syndromem, důležité je odhalit ho včas. Téma pro Janu Magdoňovou
Její Kryštof měl několik dní čtyřicítky horečky. Lékaři mu na to nejdřív předepsali antibiotika, která ale nezabírala. Proto si chlapce nakonec nechali na jednotce intenzivní péče v motolské nemocnici v Praze. Lékaři okamžitě zahájili léčbu postcovidového syndromu. „První léčba nezabrala. V neděli, kdy už jsme mysleli, že bude vyhráno, tak se horečky vrátily,“ vzpomíná.
Léčbu opakovali, ta nakonec už zabrala. Kromě vysoké horečky chlapec nespal a byl zvláštně malátný, přibližuje jeho maminka. „Nejsou to oni. Jako když se jim vypne mozek. Nemluvil, naříkal. Když pak přes den aspoň řekl větu, tak byl zcela vytržena z tématu. Dávala smysl, ale ne v rámci toho, co jsme se bavili.“
Později se u něj objevila i vyrážka, hlavně na rukou a nohou. Chlapec je teď už doma, čekají ho další vyšetření a pozorování - hlavně kontrola srdce, protože postcovidový syndrom je pro srdce velká zátěž.
Odstonáním covidu to nekončí. Studie ukazují, že i mladé trápí měsíce nespavost a ztráta pozornosti
Číst článek
Kryštof prodělal před několika týdny lehký průběh covidu, měl jen rýmu a byl unavený. Od té doby byl zdravý a s ničím se neléčil. Dětí s postcovidovým syndromem teď přibývá, protože během podzimu se covid hodně šířil právě mezi dětmi.
„V současné době máme prakticky v každé službě příjem dalšího dítěte s PIMS-TS. Podstatné je, že to trvá tři až čtyři týdny od okamžiku infekce. Největší vlna, která proběhla před dvěma až třemi týdny, se teprve teď projevuje v přílivu těchto dětí,“ upřesňuje doktor Jan Lebl z pediatrické kliniky nemocnice Motol.
Léčitelné, bez úmrtí
Do května v Česku lékaři zaznamenali celkem 207 dětí, které postcovidový syndrom postihl. Aktuální čísla teď k dispozici nejsou, protože lékaři je začali systematicky sbírat až minulý týden. Přesnější počty ze současné vlny tak budou až později.
Pneumolog: Respirační obtíže má rok po covidu 10 % lidí. Nemají poškozené plíce, změnili si dechový vzor
Číst článek
Jak říká primář dětského oddělení strakonické nemocnice Martin Gregora, oproti minulým vlnám už lékaři syndrom rychle rozeznají. „Když jsme se s tím před rokem začali poprvé setkávat, tak to bylo trochu horší diagnostikovat. Dnes již to podezření na to máme záhy, protože vždy je to pacient, který se vymyká. Má výrazné známky zánětu, ale není jasné ložisko zánětu.“
V minulých covidových vlnách léčili ve Strakonicích celkem šest dětí s takzvaným PIMS-TS, teď na podzim zatím jednu holčičku. „V pátek jsme posílali pacientku do Českých Budějovic. A dostala intravenózní imunoglobulin,“ doplňuje Gregora.
Lékaři umí tento syndrom léčit, v Česku na postcovidový syndrom nezemřelo žádné dítě. Důležité je ale včasné rozpoznání, pak se syndrom dá léčit rychle. „Bohužel máme teď u nás na klinice dvě dívky, které mají poměrně závažný průběh. Musíme u nich volit poměrně intenzivní léčebné postupy a pokusit se ten stav zvládnout,“ dodává Lebl.
Účinné je podle něj i očkování dětí proti covidu, které ne vždy zabrání onemocnění, ale snižuje virovou nálož mezi dětmi a tím klesá i počet dětí, které postcovidový syndrom může postihnout.
