Na přelomu letošního března a dubna aktivisté ze spolu Obránci zvířat (OBRAZ) zveřejnili tajně pořízené záběry z několika chovů drůbeže. Během své kampaně kritizovali jak podmínky, ve kterých ptáci žijí, tak i společnost Albert, která maso odebírá. Na webu albertovakrutost.cz videa doplnili kritickými komentáři.

Jak ale upozornil server Seznam Zprávy, Krajský soud v Českých Budějovicích na návrh společnosti Rabbit Trhový Štěpánov předběžným opatřením (k přečtení na konci článku) nařídil videa a některé kritické zmínky z webu odstranit. Aktivisté soudem označená slovní spojení na webu znečitelnili a videa nahradili z jiných chovů stejného typu. Podle zástupce spolku Radima Trojana hodlají v kampani i nadále pokračovat. Původní podoba webu je pak dostupná ve Webovém archivu.

Jelikož se předběžné rozhodnutí soudu dotklo otázky svobody projevu, požádal server iROZHLAS.cz o komentář Zdeňka Červínka z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podle něj je celá kauza zatím na začátku: samotnou žalobu soud teprve bude projednávat a bude se muset vypořádat s argumentací spolku.

Jak standardní je to předběžné opatření hodnocené optikou svobody projevu?
Ačkoli mě jeho vydání poněkud překvapilo, tak poté, co jsem se s ním seznámil, si nemyslím, že by tím došlo k porušení svobody projevu Obránců zvířat. Osobně mám sice k některým argumentům soudu výhrady, v globálu si ale nemyslím, že by toto předběžné opatření nějak negativně vybočovalo ze standardní produkce našich soudů.

Soud vyšel z toho, že v důsledku kampaně hrozí společnosti Rabbit velká újma, a to jak v podobě hmotných škod, tedy ušlého zisku, tak i nehmotné újmy, tedy poškození dobré pověsti a jména. Současně konstatoval, že záběry a fotografie byly získány nelegálně, jelikož jim předcházelo neoprávněné vniknutí na pozemky a do hal, kde je drůbež chována.

Dle názoru soudu je pozice Obránců zvířat dále zeslabena tím, že se zveřejněním záběrů otáleli téměř rok a že pokud mohli mít podezření, že se zvířaty je špatně zacházeno, měli se nejprve obrátit na příslušné úřady, které by mohly zasáhnout.

Sice tedy obecně platí, že zprávy jsou „zboží, které se rychle kazí“, ale zde dle soudu jejich zkáze napomohl sám spolek OBRAZ svým otálením. Z textu rozhodnutí tak lze nepřímo dovodit, že soud nedospěl k závěru, že by zde existoval závažný zájem na neprodleném informování veřejnosti.

Je možné opatření číst tak, že soud už si na jádro věci udělal názor, když zveřejnění záběrů kritizuje pro bulvárnost?
To by právě byla velká chyba, zatím se jedná pouze o předběžné opatření. Kdybych si měl pomoct fotbalovou analogií, jedná se jen o první poločas, vše se ještě může otočit.

O žalobě a nárocích firmy Rabbit se teprve bude rozhodovat v samostatném řízení, kde bude provedeno podrobné dokazování a bude dán prostor i Obráncům zvířat, aby se k věci vyjádřili a zdůvodnili své jednání.

Kauzy týkající se svobody projevu jsou typické tím, že v nich hodně záleží na kontextu případu a drobných detailech, které je třeba posoudit ve vzájemné souvislosti. Zde soud ani tolik nerozporuje, že by záběry pořízené v drůbežárnách nebyly pravdivé, ale že kampaň a slogany, která je doprovází, mohou být nadnesené či přímo nepravdivé, mohou vytrhávat věci z kontextu a věc skandalizovat.

Takže pokud jde o tu část odůvodnění, kde soud hovoří o tom řekněme bulvárním charakteru kampaně, má na mysli spíš ty „slogany“, jež videozáběry a fotografie doprovázejí, kontext, v němž jsou prezentovány, a formu, jakou k tomu Obránci zvířat zvolili.

To celé dělá dohromady jeden celek, který má samozřejmě veřejnost šokovat. Současně ale z podstaty řízení o vydání předběžného opatření i odůvodnění tohoto konkrétního opatření plyne, že jde spíše o zběžné posouzení věci a soud se věcí bude podrobně dále zabývat v navazujícím řízení. Zde určitě dojde ke zpřesnění či přehodnocení některých závěrů soudu.

Soud se zdá rezervovaný k myšlence, že je možné vůbec ostře veřejně kritizovat praxi, která je z pohledu zákona legální. Přitom do veřejného prostoru patří i debaty o kontroverzních a znepokojujících otázkách, na kterých se společnost neshodne.
Zde právě podle mého dojde ze strany soudu ke zpřesnění, jelikož v tomto aspektu se nepotkává záměr kampaně a hodnocení věci ze strany společnosti Rabbit, které zčásti převzal i soud.

Ta kampaň zjevně míří na to, že drůbež, která se u nás dostává na pulty supermarketů, prožije svůj krátký život v nepříznivých až otřesných podmínkách. Výsledkem je pak sice přijatelná cena produktu, ale zároveň je za ni placeno nehumánním zacházením se zvířaty a současně že maso, které je výsledkem tohoto výrobního procesu a dostává se na pulty našich supermarketů, nedosahuje kvality, jež mají obdobné produkty na západ od našich hranic.

Společnost Rabbit se ale brání tím, že dodržuje všechny předepsané normy a hygienické standardy, které po ní požaduje naše právo, a že její provozy jsou po této stránce pravidelně státem kontrolovány a žádná pochybení u ní nebyla zjištěna. Tuto perspektivu, zdá se, převzal i soud a hodnotí skrze ni výroky, jež v kampani ze strany Obránců zvířat zazněly. Podle mého ale každý hovoří trochu o něčem jiném a v dalším řízení se tedy budou tyto perspektivy muset protnout.

A jakou roli hraje skutečnost, že nahrávky byly pořízené osobou, která neoprávněně vnikla do chovu?
To je podle mě velmi zásadní aspekt pro posouzení celé věci ze strany soudu, neboť je bezesporu třeba také hodnotit, jakým způsobem byly videozáběry a fotografie získány.

Soud vyšel z toho, že záběry byly pořízeny nezákonně, jelikož Obránci zvířat v noci vnikli na farmu bez povolení a překonali přitom zábrany, které měly bránit vstupu nepovolaným osobám, tedy ploty a dveře od budovy.

Současně soud dospěl také k závěru o tom, že tento zásah do soukromí není možné podřadit pod žádný ze zákonem stanovených důvodů, které umožňují prolomit právo na soukromí i bez souhlasu jeho nositele, tj. že nesledoval vědecké, umělecké, tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajské účely. Dokonce konstatoval, že z jednání Obránců zvířat nelze vyčíst žádný legitimní cíl jako takový.

To je opět věc, na kterou lze nahlížet z vícero stran. Já bych třeba tak příkrý nebyl, neboť se domnívám, že legitimita jednání spolku OBRAZ je patrná již z podstaty jeho činnosti: má směřovat k ochraně zvířat a současně také k ochraně spotřebitelů skrze informování široké veřejnosti o podmínkách, byť legálních, v nichž zvířata žijí.

Současně v dnešní internetové době se také rozostřují hranice toho, co je a není zpravodajství a koho je možné považovat za novináře, a koho již nikoli. Takže i zde zůstává otevřené okénko pro přehodnocení některých závěrů soudu.

Nabízí se i srovnání s médii, kde ony nahrávky, nyní soudem předběžně stažené, byly součástí řady článků: bylo by tedy možné, že v případě návrhu by soud nařizoval odstranění i zde?
Předběžné opatření v této věci váže jen účastníky řízení, tedy spolek Obránci zvířat a společnost Rabbit.

Jestliže ale soud tvrdí, že nahrávky a fotografie byly získány nezákonně, je to podle mého dostatečný signál pro média k tomu, aby již publikované články, pokud je to možné, upravila a tyto záznamy a fotografie z nich odebrala. V opačném případě můžou obdobné návrhy směřovat i vůči nim.

Celé předběžné opatření soudu:

cib, pik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít