Ekonom: Množství eurodotací pro Česko změní nové členské země. Po roce 2027 nebudeme jen příjemci
Dotace měly být motorem evropské integrace. Skrze ně proudí do států EU biliony. V současné době je známý rozpočtový výhled Evropské unie do roku 2027. Česko je nyní v pozici čistého příjemce, to se ale může změnit. „Česká republika se zřejmě posune nad úroveň čistého příjemce. Evropská unie ale nechce, abychom se dostali na nulu,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu profesor z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity Lubor Lacina.
V souvislosti s eurodotacemi se často připomínají projekty jako rozhledny, ze kterých není nic vidět, kromě toho soudní spory, samozřejmě především ROP Severozápad. Hodnotí někdo zpětně, třeba i v rámci Evropské unie, smysluplnost toho, jak se dotace v jednotlivých zemích využily?
Ano, takové studie existují. Jejich záběr je od toho, že jedno utracené euro vytvoří jedno euro nějaké přidané hodnoty hrubého od domácího produktu, až po to, že dokonce ani to jedno euro není vytvořeno, protože část je spotřebována někde na administrativu.
Optimistické studie říkají, že jedno utracené euro má nějaký významný multiplikační efekt a vytvoří třeba dvě eura díky tomu, že se postaví dálnice, u které vzniknou nějaké nové podniky, přijdou přímí zahraniční investoři, kteří vytvoří pracovní místa a zvýší třeba export.
Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza před necelým měsícem ve 20 minutách Radiožurnálu řekl, že podle něj se tak 70 procent peněz dotací využilo opravdu k tomu, aby se Česko posunulo dál. Souhlasíte s tímto odhadem?
Já jsem v tomhle skeptičtější. Když se podíváme na strukturu projektů a utracení peněz, tak velká část byla vytvořena na něco, co právě multiplikační efekt nemá. Já neříkám, že jsou to úplně špatně utracené peníze. Velký posun je vidět ve všech projektech životního prostředí, od čističek odpadních vod až po nějaké úprav vodních toků. Ale důraz by měl být na posunutí konkurenceschopnosti České republiky. Extrémním případem, na kterém se to dá ukázat, je třeba inovace linky výrobu na toastového chleba, která byla vymyšlená už před 20 lety.
Liší se přístup k využívání eurodotací v Česku od přístupu v jiných členských zemích?
Já si myslím, že pěkné srovnání by mohlo být s Polskem. Polsko zvolilo cestu větší koncentrace prostředků, protože členský stát si může rozhodnout, na co prostředky věnuje. Oni se rozhodli, že chtějí primárně vylepšit dopravní infrastrukturu a skutečně se jim povedl mnohem větší posun než u nás. U infrastruktury je potenciální multiplikační efekt, protože u investorů je to jedna z rozhodujících věcí.
Evropské peníze a my. Kolik Česko čerpá z unijních dotací a jak se o nich mluví v kampani
Číst článek
V současné době je známý rozpočtový výhled Evropské unie do roku 2027. Dá se odhadovat, jak to s evropskými dotacemi bude potom? Dá se třeba očekávat, že Česko tom v roce 2027 přestane být čistým příjemcem?
Budou dva efekty, které o tom budou rozhodovat. Česká republika se zřejmě posune nad úroveň čistého příjemce. Evropská unie ale nechce, abychom se dostali na nulu. Bude to podobně jako se Španělskem, Řeckem či Portugalskem. Budou použity nějaké transitivní fondy, abychom dále mohli prostředky čerpat, a samozřejmě může zafungovat statistický efekt, tak jako při našem připojení.
Kdyby se členskou zemí stala Ukrajina nebo Srbsko, které jsou výrazně chudší než my, tak i když nezbohatneme, tak se posuneme v průměru Evropské unie, když v ní budou ještě chudší země. Případné rozšíření Evropské unie bude mít zásadní vliv.
