‚Nemusíš se dotknout, stačí se jen přiblížit.‘ Na rizika elektrického proudu žáky upozorní nový projekt
Vypínáte si doma proud, než jdete vyměnit žárovku? Jak často říkáte dětem, že nemají strkat věci do zásuvky? Lékaři evidují průměrně 400 úrazů elektrickým proudem ročně, téměř polovina se týká dětí. Právě žákům 8. a 9. tříd a středoškolákům je určený nový projekt s názvem „Elektrický oblouk". Nebezpečí navíc umocňuje jeho heslo „Nemusíš se dotknout, stačí se jen přiblížit“. Podklady pro školy ovšem můžou posloužit jako prevence pro každého.
„Vylezli jsme na vagón, kde se náš život otočil o 180 stupňů. Měli jsme obrovské štěstí, že jsme to přežily,“ vypráví Simona Rídlová, která ve svých sedmnácti letech utrpěla zranění elektrickým proudem. Dnes je to učitelka, která se zapojila do projektu Elektrický oblouk.
Na vlak prý vyšplhala kvůli fotce. S kamarády si uvědomovali, že jsou na místě, kde nemají co dělat. Jak ale vzpomíná, tehdy netušila, že to může být natolik nebezpečné. Pamatuje si, že se na vagónu postavila a pak už nic. Vzbudila se v nemocnici, nemohla se pohnout a nevěděla, kde je. Měla popálený obličej, krk a hrudník. Podstoupila několik operací a čekala ji náročná rehabilitace.
„Byla bych ráda, kdyby tenhle projekt přispěl k tomu, aby už se takovýhle úrazy nestávaly. Kvůli tomu děláme i besedy o jiných druzích popálenin. Já doufám, že děti si aspoň budou pamatovat, že nebezpečí tady je a budou aspoň o něco opatrnější. A tomu elektrickému proudu a elektrickému oblouku se vyhnou velkým obloukem,“ sděluje Rídlová.
Česká obchodní inspekce varuje před nabíječkou značky NATEC, může smrtelně ohrozit spotřebitele
Číst článek
„Děti od malička jsou vychovávány k tomu, že nemají strkat prsty do zásuvky, nemají tam strkat hřebíky. Nikdo jim ale neřekne, že když je někde nějaký drát, vede venku, že se ho nemusí dotknout, že se stačí jenom přiblížit,“ vysvětluje heslo preventivního programu pro školy Vladimír Aubrecht, děkan Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Aubrechtova slova potvrzuje také průzkum zpracovaný pro projekt. Zhruba třetina z dotazovaných nevěděla, že si může ublížit, aniž by se elektrického zdroje dotkla. Na dotazy odpovídalo asi 760 dětí.
Úrazy elektrickým proudem patří podle Roberta Zajíčka, přednosty Kliniky popáleninové medicíny ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze, k těm nejkomplikovanějším. „To jsou velice zrádné zranění s řadou komplikací, které často ani neočekáváme. Často ani nevíme, kde je vstup a výstup toho proudu, jak na organismus působí a co všechno může nastat.“
2:20
Jak hospodařit s penězi, plánovat a nenaletět. Nový projekt učí středoškoláky finanční gramotnosti
Číst článek
„Pacienti často mají další traumata, protože padají z velké výšky. Elektrický proud při průchodu způsobí kontrakci těla. To se propíná do takového luku a padá z výšky už při té kontrakci, v propnutí. Velice často vídáme úrazy páteře, to znamená poranění míchy, část pacientů končí jako paraplegici,“ doplňuje Zajíček.
Na rozdíl od popálenin od ohně nebo horké vody může zásah elektrickým proudem poškodit i vnitřní orgány či mozek. Podle Zajíčka bude úrazů proudem zřejmě přibývat. Nejen kvůli zvědavosti nebo nedbalosti, ale také kvůli větší využitelnosti elektřiny.
Na klinice se v poslední době stále častěji setkávají s úrazy, ke kterým lidé přišli například při opravách elektrokoloběžek nebo při manipulaci s bateriemi.
