Izolace a roušky jsou největší katastrofa, naše imunita potřebuje podněty, tvrdí imunolog Šinkora
Počty nově nakažených nemocí covid-19 klesají a rozvolňují se přijatá opatření. „Jsem přesvědčen, že v zásadě je po všem. Ukazují to všechna čísla. Ukazují to klesající počty nakažených. Ukazují to prudce klesající počty lidí v nemocnicích, počty umírajících, tedy to nejstrašnější,“ konstatuje imunolog Jiří Šinkora.
Sám pochází z okresu Náchod, který patřil k nejhůře zasaženým, teď je ale na přesně opačné škále a má nejméně nově nakažených. „Virus jde republikou a tam, kde jste dobří, budete zítra špatní. Pak snad dobří a snad navždy dobří,“ konstatuje.
Stejnou logiku Šinkora vidí i ve vývoji v Asii, kde se řada zemí potýká z velkým nárůstem pozitivních případů. „Protože byli dobří. To je přesně to, co se stalo u nás v Náchodě. My jsme byli dobří, pak to bouchlo a teď tam není nic,“ dodává.
Získaná imunita podle něj vydrží dlouho: „Úplně nejlepší bude, až sundáme roušky a koronavirus mezi námi začne cirkulovat. A bude se té imunitě znovu a znovu připomínat. Pak bude ta imunita celoživotní,“ tvrdí.
Imunita se musí trénovat
Šinkora poukazuje na to, že čtyři další typy koronavirů seniorům nic vážného nezpůsobují, protože si je pamatují z dob, kdy byli dětmi.
„Radím sundat roušky u všech, kteří jsou vakcinovaní a imunní. A u těch, co se nebojí.“
Jiří Šinkora
„Mají tu smůlu, že když jim bylo 65, tak přišla pátá invaze koronavirů a oni jsou v tom stadiu života, kdy je pro ně nový koronavirus smrtící. Je to generační věc,“ vysvětluje.
Lidé dnes kvůli koronavirovým opatřením žijí ve sterilnějším prostředí, a to více než dřív. „To je asi ta největší katastrofa, která vychází z izolace a nošení roušek. Naše imunita potřebuje podněty. Abychom si ji udrželi, zejména proti tzv. komenzálům, kteří s námi žijí pořád, potřebujeme reaktivaci. Aby se imunita trénovala, zesilovala a zaostřovala,“ zdůrazňuje.
„Radím sundat roušky u všech, kteří jsou vakcinovaní a imunní. A u těch, co se nebojí,“ doplňuje Šinkora s tím, že kdo se bojí, má se nechat naočkovat.
Strach a stres
Veřejnost je podle něj vystrašená, protože odborníci místo toho, aby popisovali reálný stav – tedy že ohrožení jsou pouze staří lidé, kteří by měli být co nejlépe chráněni – tak strašili a straší. „40, 50, 100 tisíc mrtvých. Mrazáky na ulicích a děti jako toxický odpad. To tady všecko zaznělo. To se dá dohledat,“ upozorňuje.
„Největším imunosupresivem je strach a stres. A jestliže se někdo toho viru bojí, tak má daleko menší šanci, že se s ním účinně vypořádá v případě infekce,“ tvrdí Šinkora.
Celé Interview Plus Jana Bumby najdete v audiozáznamu.