Schizofrenik nemusí mít dlouho příznaky, pak přijde první pobyt na psychiatrii, říká exšéf Bohnic

Poruchy myšlení, vnímání nebo bludy, tak se může projevovat schizofrenie, kterou má trpět premiérův syn Andrej Babiš mladší. V Česku postihuje jednoho člověka ze sta. Schizofrenik třeba nemusí mít dlouho příznaky, pak přijde první pobyt na psychiatrii. Nemoc pro server iROZHLAS.cz přiblížil exředitel psychiatrie v Bohnicích Zdeněk Bašný. Nemoc pak člověka podle něj automaticky nevylučuje z trestního stíhání a samozřejmá není ani beztrestnost.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Psychiatr a bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice v Bohnicích Zdeněk Bašný

Psychiatr a bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice v Bohnicích Zdeněk Bašný | Zdroj: čt24

Schizofrenie patří mezi duševní poruchy. Mohl byste laikům blíže popsat, jak se u pacientů projevuje?
Onemocnění se projevuje především poruchami myšlení a vnímání, které mají takzvaný psychotický charakter. To znamená, že tito lidé mohou v oblasti myšlení prožívat odnímání nebo vkládání myšlenek, mají takzvané bludné interpretace, kdy některé věci zpracovávají zcela mimo realitu, vytváří si bludný systém svých představ mimo realitu, na které potom mohou reagovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

O schizofrenii mluvila ve vysílání Radiožurnálu také psychiatrička a exministryně pro lidská práva za Stranu zelených Džamila Stehlíková

Kdy se schizofrenie začne u lidí projevovat? 
Schizofrenie se nejčastěji projevuje mezi 18. a 30. rokem, tam se většinou objeví první příznaky jasně vyjádřeného onemocnění. Již předtím může mít onemocnění takzvané prodromální příznaky, ale nejčastější období, kdy se onemocnění projevuje, je v tom daném rozmezí. Pochopitelně tam mohou existovat určité odchylky.

Co přispívá k propuknutí takové nemoci?
Tato nemoc má více příčin. Určitě je tam nějaká vloha, která se za určitých okolností spustí. Jednoznačné spouštěcí příčiny nejsou známy. Je ale známo a studiemi prokázáno, že jedním z významných spouštěcích mechanismů je užívání marihuany.

Patří mezi faktory třeba i stres?
Určitě to může být stres, různá onemocnění, těch příčin může být celá řada, ale jednoznačně říci, co je spouštěcím mechanismem, se nedá určit.

Může člověk se schizofrenií chodit do práce, nebo musí pobývat v psychiatrické léčebně?
Naprostá většina lidí, která trpí tímto onemocněním, jež má různé průběhové formy a jsou i různé typy schizofrenního onemocnění, žije mimo ústavní zařízení. Léčí se ambulantně a řada těchto lidí je schopna vykonávat různá zaměstnání. Ale je to onemocnění, které vede velmi často k invaliditě člověka. Někdy onemocnění začne v době střední nebo vysoké školy. Někdy se ti lidé doučí, někdy ne a jsou situace, kdy už pak nejsou schopni nastoupit do zaměstnání.

Schizofrenik může být stíhán, záleží na jeho stavu

Pokud se lidé léčí ambulantně, tedy někam docházejí nebo někdo dochází za nimi, jsou schopnosti a znalosti, které by měl takový člověk, který se o ně stará, mít?
Většinou jsou v péči odborníků, to znamená lékařů, psychologů nebo školených terapeutů, kteří jsou zaměřeni na tuto problematiku. Ale převážnou většinu času tráví v prostředí rodinných pracovníků. Tito lidé a kompenzace jejich duševní poruchy je ale závislá na léčbě, která se skládá z léčby farmaky, a také je důležité udržování jejich aktivity, to znamená sociální nebo pracovní rehabilitace, aby se udrželi v co největší aktivitě po delší dobu.

Pokud pacient dostává nějaké léky nebo injekce, kdo mu je může podat? Pouze lékař, nebo třeba i rodinný příslušník?
Musí je podávat zdravotník. Většinou to aplikuje na indikaci lékaře zdravotní sestra.

„Schizofrenik je naprosto způsobilý vypovídat na policii. Pokud to dovolí jeho momentální stav a akutní projevy nemoci nezabraňují, aby vypovídal, nebo by byl ohrožen psychickým kolapsem.“

Džamila Stehlíková (psychiatrička a exministryně)

Může být člověk se schizofrenií způsobilý k výpovědi na policii? Nebo může být trestně stíhaný? Či ho nemoc z toho automaticky diskvalifikuje?
Nemoc ho automaticky nediskvalifikuje. Vždy se musí vnímat, a je to otázka znalecké činnosti, v jakém byl v té době stavu, a o jakou činnost se jedná, které by se měl účastnit nebo pro kterou by měl být trestán. Záleží na jeho aktuálním stavu.

Pochopitelně ani beztrestnost není automaticky daná tím, že někdo trpí schizofrenním onemocněním, ale musí se to posuzovat v celém kontextu dané události. Posuzuje se, jestli byl člověk trpící touto nemocí schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a to jednání ovládat, to jsou dva parametry. A může se dojít k rozdílným závěrům.

Kdo tyto věci posuzuje?
Posuzuje to většinou znalec z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie a často si k tomu přibírá, když potřebuje jít v některých oblastech od hloubky, i psychologa.

Bez příznaků, pak přijde první hospitalizace

Pokud trpí člověk schizofrenií, která se objeví až během jeho života, má tedy nějaké příznaky ještě před tím? Nebo je člověk do propuknutí nemoci zcela zdráv?
Může a nemusí. Někdy to vzniká tak, že přijde situace, která má bizarní průběh, velmi často to vede k první hospitalizaci na psychiatrii. Najednou se člověk za nějaké situace začne chovat abnormálně a vede to k nejasnosti v jeho jednání a třeba ohrožování své osoby. Někdy to začíná prvním příznakem, kdy to do té doby nikdo nepozoroval nebo nezjisti. A začíná to příznaky, které vedou k hospitalizaci.

Člověk tedy může vypadat a cítit se zdráv, ale v momentě, kdy nastane krizový moment v jeho životě, tak nemoc propukne naplno?
Ano, jeho okolí nemusí dlouhodobě pozorovat, že člověk trpí duševní poruchou. A pak jsou formy, kdy u schizofrenního onemocnění může být člověk víc úzkostný nebo se chovat jinak.

Jaké procento české populace je postiženo schizofrenií? Nebo kolik lidí se s ní nyní v Česku léčí?
Statistika je v tomto dlouhodobě neměnná. Říká se, že je to kolem 1 nebo 1,5 procenta v populaci. Je to jeden člověk ze sta. Zastoupení v populaci je tak relativně vysoké.

„Pokud někam cestuje, otázkou je, nakolik je tam dostupná příslušná psychiatrická péče. Nedoporučují se destinace pro dlouhý pobyt, je to riziko, které musí pacient posoudit sám. Na Krymu třeba postupy se zcela liší, jsou tam zakázané určité skupiny psychiatrických léků. Kdyby došlo ke komplikacím, nevím, jak by byla péče poskytována. Krym je problematický.“

Džamila Stehlíková (psychiatrička a exministryně)

Jak vhodné je s člověkem, který trpí schizofrenií, cestovat?
To je různé. Záleží na jeho stavu, stabilizaci jeho stavu a spolupráci při léčbě. Je to individuálně odlišné. Řada mých pacientů jezdí s rodinnými příslušníky na zahraniční dovolené.

O schizofrenii se bavíme především proto, že touto nemocí má trpět premiérův syn Andrej Babiš mladší, který je nyní ve Švýcarsku. Mají podle vás Švýcaři lepší možnosti k léčbě schizofrenie než lékaři tady v Česku?
My psychiatři máme stejné možnosti, jak diagnostické, tak terapeutické, jako mají ve Švýcarsku.

Předpokládám, že jste viděl pondělní reportáž zveřejněnou na Seznam Zprávy. Dá se z jeho projevů poznat, že opravdu trpí schizofrenií, nebo ne?
Z této reportáže se to usuzovat nedá. Nemohu se v tomto případě vyjadřovat k diagnóze, protože je mediálně prezentovaná, ale myslím, že to pro ty, kteří s ním nehovořili, nevyšetřovali ho nebo nemají k dispozici jeho dokumentaci, není zcela jasná.  

Anna Jadrná, všt Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme