Později do důchodu? Dožíváme se vyššího věku, ale ne ve zdraví, upozorňuje gerontoložka Holmerová
Češi, kterým je dnes kolem třicítky, by mohli odcházet do důchodu až v 68 letech, navrhuje ministerstvo práce. „Dnes se dožíváme v průměru 80 let. Problém je ale v tom, že se takového věku nedožíváme v dobrém zdraví. Dožití ve zdraví je u nás až o 15 let nižší. To je rozdíl oproti třeva severským zemím,“ upozorňuje gerontoložka Iva Holmerová v pořadu Jak to vidí… na Dvojce. Ženy přitom umírají později, ale s nemocemi žijí až 17 let.
Delší dožití naznačuje, že by lidé měli déle pracovat, říká Holmerová, ředitelka Gerontologického centra a proděkanka pro zahraniční vztahy Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. „Ale to je jenom průměr. Víme, že zdraví je úzce propojené se se socioekonomickým statusem a se vzděláním,“ zdůrazňuje.
„Lidé, kteří pracují ve fyzicky méně náročných povoláních, pracují automaticky déle, než je důchodový věk. Ale lidé, kteří pracují ve fyzicky náročných povoláních, monotónních, jsou méně kvalifikovaní, mají mnohdy problém vlastního důchodového věku vůbec dosáhnout v pracovní aktivitě,“ zdůrazňuje.
Na to už přišli podle Holmerové ve Velké Británii. „Odborníci tam prokázali, že velká skupina lidí při prostém zvýšení důchodového věku přejde rovnou do invalidního důchodu,“ přibližuje a dodává:
Padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech, třicátníci o dva roky později, vyplývá z dokumentu ministerstva
Číst článek
„Tím vlastně nedojde k žádné nápravě. Proto by se i u nás měly zvažovat i jiné metody, jak se vypořádat s tím, že populace stárne.“
Změnit se, ale zůstat
Jednou z možností jsou třeba rekvalifikace, univerzity třetího věku nebo programy, které budou více zaměřené na kompetence.
„Naše pracovní kariéra se stává kariérou dlouhou a ne každý si přeje zůstat u toho, čemu se vyučil v mládí. I ve vyšším věku může docházet k různým změnám, lidé si mohou naplňovat své ambice, dál se rozvíjet a vzdělávat,“ věří gerontoložka.
Tím by se měli zabývat i zaměstnavatelé, podle Holmerové můžou vytvořit starším pracovníkům odpovídající podmínky.
„Starší pracovníci umí být nesmírně loajální, obětaví. Závazky, které má mladší člověk vůči rodině a zálibám, nejsou u starších tak významné.“
„V prvé řadě by si ale měli spolupráce se staršími pracovníky cenit. Neplatí to samozřejmě všeobecně, ale starší pracovníci umějí být nesmírně loajální, jsou obětaví, závazky, které má mladší člověk vůči rodině, vůči svým koníčkům a zálibám, nejsou u starších tak významné, takže se dokážou vzájemně zastoupit, dokážou vyhovět. Stárnoucí pracovní síla tedy není problém, ale výzva a příležitost,“ vyzývá Holmerová a doplňuje:
„Mluvíme o odchodu do důchodu, ale spíš by to měla být hranice, kdy člověk získá nárok na základě společenské normy na prostředky, které si odkládal na to, aby je pak pobíral ve vyšším věku. ‚Odchodem do důchodu‘ se totiž starším lidem podsouvá, že jsou jenom konzumenty společenských prostředků a že na ně společnost nebude mít.“
Týrání seniorů začíná drobnostmi. Pečující jim nepodá chodítko nebo brýle, varuje Bílý kruh bezpečí
Číst článek
„Vyšší věk se spojuje se životem v ústavech, s nemocemi, s nesoběstačností. Senioři jsou ale často lidé, kteří dále pracují, přispívají společnosti, podílejí se na různých dobrovolnických aktivitách,“ zdůrazňuje gerontoložka.
„Debaty poslanců sleduji s pousmáním. To, že populace stárne, tvrdí gerontologové už tři dekády. Demografickým analýzám před dvaceti lety ale nikdo nenaslouchal, a teď se tváříme, že jsme překvapeni,“ uzavírá Iva Holmerová.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
