Sociolog: Systém financování obědů zdarma je složitý. Nemůžeme účtovat vše ‚do posledního hrášku‘
Školy již dnes mají pravomoc odpouštět platby za obědy dětem, které jsou v tíživé situaci. „Bohužel to moc nedělají, protože jim to zřizovatelé nechtějí proplácet,“ popisuje v rozhovoru pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop, šéf výzkumné společnosti PAQ Research. Takovou pomoc podle něj potřebuje na 150 tisíc dětí. Systém je ale složitý, protože každý oběd musí být dopodrobna vykázaný, a podpora se dostane k asi desetině dětí, dodává Prokop.
Když se podíváme na výdaje na bydlení, což jsou veškeré platby za energie – elektřina, plyn, dálkové teplo a tak dále, dá se říct, že přibývá lidí, kteří jsou v bytové nouzi?
Pokud bytovou nouzi definujeme tak, že lidé dávají na bydlení velkou část svých příjmů, třeba 40 procent, a málo jim zbývá, tak těch hodně přibylo do prosince. Ale od té doby se to spíše zlepšuje.
Život k nezaplacení. Poslechněte si celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem
I díky mírné zimě?
Ano, i díky mírné zimě. Je vidět, že poklesly výdaje na bydlení u domácností, které topí tuhými palivy. Je také vidět, že domácnosti si trochu přestávají dávat pozor na energetickou úspornost, na to, kolik doma topí. Výdaje na bydlení dokážou lidé sledovat s průběhem teplé zimy, takže je vidět, že topí méně, spotřebují méně tuhých paliv.
U ostatních domácností se to projeví tím, že některé budou mít třeba přeplatky. Takže mírná zima pomohla. Vede ale k tomu, že po dlouhé době, kdy rostla orientace domácností na úsporu energií – to znamená topit na menší teplotu, vytápět menší část bytu – všechny tyto statistiky o tři až pět procentních bodů poklesly.
A je vidět, že pokles orientace na energetickou úspornost je mezi bohatšími domácnostmi, pro které jsou stropy relativně nízko, že už je nemotivují spořit. Pro horní pětinu domácností. A poklesla také mezi domácnostmi, které topí tuhými palivy, protože ty mají předkoupeno a teplá zima trošku omezuje jejich tendenci omezovat topení.
Když jsme mluvili o tom, že některé rodiny mohou být ve složité situaci, kdy říkají, že nemůžou platit dětem ani školní obědy, má to nějaké řešení, o kterých mluví i experti ze společnosti PAQ Research?
Toto jsme zkoumali asi ve třech vlnách výzkumu od září. A nějakých 20 procent domácností s dětmi aspoň v jedné té vlně od září řeklo, že šetří na výdajích na děti. To znamená na volnočasových aktivitách, výletech a podobně. Takže není to většina domácností, ale je to podstatná menšina.
Jsou to domácnosti chudší, s menším vzděláním rodičů. Může to posilovat nerovnosti, že začnou spořit na rozvoji dětí, což se projeví ve vzdělávání. Řešení je jednoduché, jsou to třeba obědy zdarma.
Je problém, že by mohl existovat jednoduchý systém. Už dnes má škola pravomoc odpouštět platbu za oběd dítěti, pokud je v tíživé situaci. Bohužel to školy moc nedělají, protože jim to zřizovatelé, obce nechtějí proplácet.
Důchodci jsou na tom lépe než loni na podzim, ukazuje studie. Hůře se daří rodinám s dětmi
Číst článek
Logický systém by byl, kdyby zřizovatelé dostávali nějaký obnos peněz podle toho, kolik mají třeba dětí v obci nebo kraji, které berou přídavek na děti, a škola by jim placení obědů odpouštěla.
Místo takto jednoduchého systému, který by mohl podpořit 100 tisíc nebo 150 tisíc dětí, které to dneska potřebují, máme systémy založené na evropských fondech, které administrují buď neziskovky, nebo ministerstvo práce velmi složitým způsobem.
Musí to pro ně čerpat kraje, od kraje to musí čerpat obce, od obce to musí čerpat škola, od školy to musí čerpat rodiče. A každý oběd se musí vykázat.
Takže místo jednoduchého systému, který by obědy zdarma zařadil do financování vzdělávání škol, máme administrativně velmi složitý systém, který nepodporuje třeba 150 tisíc dětí, ale ty programy podporují 13 tisíc nebo 14 tisíc dětí.
Musíme trošku překonat tuto složitou administraci, kde chceme mít každý oběd vykázaný do detailu. A nakonec na tu administrativu dáme velkou část prostředků, které jdou do obědů.
Prostě do posledního hrášku.
Ano, do posledního hrášku.
Často používaným, někdy nadužívaným termínem posledních měsíců je valorizace. Když si řekneme, že by měla být valorizace rodičovského příspěvku – optikou Daniela Prokopa – budou tam argumenty spíš pro, nebo proti?
Určitě tam jsou oba. Situace rodin s dětmi se mírně zhoršuje. Naopak u důchodců se zlepšila. Takže pro vyrovnání dopadů by teď asi bylo dobré pomáhat rodinám s dětmi. Na druhou stranu je to dávka, do které dáváme obrovské prostředky, asi 35 miliard korun, možná i více.
Česká republika dává hodně do finančních podpor rodin s dětmi v rámci OECD a dává relativně málo do služeb. Rodiny mají hodně hotovosti, ale mají nedostupné školky pro děti, kterým jsou dva až tři roky. Takže je otázka, jestli ty miliardy nedávat spíše do dostupných školek.
3:20
Děti z nízkopříjmových rodin by mohly mít školky, družiny i školní obědy zdarma
Číst článek
Otázka také je, jestli by třeba nebylo lepší než ta rodičovská zvýšit slevu na první dítě. Ta stagnuje, je relativně nízká oproti slevě na druhé dítě a spíš pomáhá tomu, že motivujete lidi pracovat, snižuje jim to zatížení práce.
Kdyby se zvyšoval rodičovský příspěvek, tak o kolik se má zvýšit?
On by mohl být teoreticky navázaný na hodnotu průměrné mzdy, zhruba 35 procent průměrné mzdy. Když si to rozdělíte do dvou let, tak to vychází, že to osciluje kolem této částky. Kdyby se to valorizovalo podle toho, tak to je zhruba 30 tisíc korun, takže by to nebylo 300 tisíc, ale 330 tisíc korun. Toto si dokážu dlouhodobě představit.
Nicméně dneska spíš myslím, že bychom měli reagovat na to, že finanční podpora rodin s dětmi je velká, ale naopak chybí podpora služeb. Takže spíš to dát do služeb a umožnit rodičům, kteří potřebují pracovat, když jsou dítěti dva až tři roky, aby měli dostupnou školku. Takže dlouhodobě bych spíš vyrovnával tuto nerovnováhu mezi tím, co stát dává do služeb pro rodiče a co jim dává přímo finančně.
Poslechněte si celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem v audiu výše.
