Etická stránka #MeToo mně připomíná nabídku vstoupit do KSČ, říká tlumočnice Dana Hábová
„Myslím, že jako prezidentka bych neuměla sjednocovat. Nemohu si pomoct. Jsou lidé, se kterými bych se nesjednocovala, nestýkala a nemyslím si, že si všichni lidé mohli rozumět a mít se rádi. Byla bych spíš takový tyran, taková diktátorka,“ říká s úsměvem host Osobnosti Plus, překladatelka a tlumočnice Dana Hábová.
„Říkala jsem si, že kdybych byla prezidentka, měla bych projevů víc a byly by z různých míst. Třeba z biofarmy nebo od slepic,“ přemítá velká zastánkyně ochrany přírody a ekologického života.
Me too
Ve studiu se Barbora Tachecí s Danou Hábovou dotýkají také současného kontroverzního tématu iniciativy proti sexuálnímu obtěžování. „V souvislosti s kampaní #MeToo jsem myslela také na ženy mimo film, které nemají takovou publicitu. U hereček, které s tím teď vyrukovaly, mě napadl vztah a příměr k našim reáliím. Připomnělo mně to nabídku vstoupit do KSČ. Někdo řekl ne a někdo zvažoval, jaké by z toho měl výhody,“ vyjádřila se Hábová.
„Tak jsem si představila ty hezké herečky s tím nehezkým producentem na pokoji. Už to, že jdou na pokoj a není to v kanceláři, je na pováženou. V tu chvíli věděly, když na ně něco zkoušel, že jde o roli. Kdyby byly stoprocentně charakterní, vlepily by mu facku a odešly s tím, že roli nedostanou. Kdyby byly duchapřítomné, mohly s tím vyrukovat hned,“ myslí si Hábová.
Z knih jsem znavená
„Knihy už překládat nebudu, z toho jsem znavená. Je to podle mě nejnáročnější. Filmy a divadelní hry mě ale stále baví. U her mám ráda práci s inscenačním týmem. To, že o tom můžeme hovořit a ještě leccos změnit. Tomu jsem otevřená,“ hovoří překladatelka o svých pracovních prioritách.
„Titulky filmů dělám ráda, ale nechci dělat každý měsíc jeden. Mám i jinou práci, rodinu a další aktivity. Navíc teď vzniklo mnoho agentur, které se zabývají titulkováním. Je to spousta lidí a velká konkurence,“ dodává Dana Hábová.
Moderátorka navazuje na filmové téma a ptá se svého hosta na vztah k českým filmům. „Na naše filmy se dívám málo, do kina téměř nechodím. Ale přeji českým filmařům, aby se jim dařilo,“ uzavírá překladatelka.
