Svět se potýká s nedostatkem hnojiv. Pomoci by mohla recyklace lidské moči
Lidská moč možná může zmírnit dopady války na Ukrajině. Konkrétně vysokou cenu a nedostatek chemických hnojiv, se kterým se kvůli konfliktu potýkají farmáři po celém světě. Rusko je totiž jedním z nejvýznamnějších světových dodavatelů hnojiv a látek, které jsou k jejich výrobě potřebné. Právě recyklace lidské moči by pak mohla být jedním z řešení hnojivové krize.
Recyklace lidské moči se už objevila v praxi například v americkém Vermontu, kde se k ní uchýlili už před několika lety.
Velrybí trus je hnojivo, zjistil německý vědec Smetacek. Umělé výkaly by mohly zachránit planetu
Číst článek
Nezisková organizace Rich Earth Institute vyzývala tamní obyvatele, aby darovali svou moč. Ti ji sbírají doma do kanystrů a následně nosí do institutu, kde se skladuje ve velkých barelech. Věrnější recyklátoři si mohou zřídit velké nádrže přímo doma. Ty se pak profesionálně odčerpají, podobně jako se to běžně dělá třeba se septiky.
Podobné experimenty a pilotní projekty probíhají po celém světě. V Kapském Městě v Jižní Africe vědci nacházejí nové způsoby, jak sklízet živiny z moči a zbytek znovu použít.
V Paříži úředníci plánují instalovat záchody na odvádění moči do šesti set nových bytů, upravovat moč a používat ji pro městskou zeleň a travnaté plochy.
Lidská moč je plná živin, které rostliny potřebují ke svému rozkvětu. V porovnání s běžnými hnojivy je navíc téměř bez patogenů. Podobné snahy jsou podle odborníků stále naléhavější.
Ruská invaze na Ukrajinu zhoršila celosvětový nedostatek hnojiv, který přivádí zemědělce k zoufalství a ohrožuje dodávky potravin. Vědci také varují, že nakrmit rostoucí globální populaci ve světě klimatických změn bude jen obtížnější.
Hnojivo pro 145 kilogramů pšenice
Singapur musí dovážet až 50 procent pitné vody. Pivovar ji nově recykluje z kanalizace
Číst článek
Moč je bohatým zdrojem mnohých důležitých látek, jako jsou dusík, fosfor a draslík. Podle Rich Earth Institutu ve Vermontu vyprodukuje dospělý člověk za rok až 473 litrů moči. To by měl být dostatek potřebný k vypěstování 145 kilogramů pšenice.
Přínos by mělo i samotné odbourání moči z odpadních vod –x živiny v moči po spláchnutí do odpadu přispívají jednak ke kontaminaci a také k růstu řas, které poškozují životní prostředí.
V jednom krajním případě kapustňáci v říční laguně na Floridě umírali hlady poté, co květy řas živené odpadními vodami zničily mořskou trávu, na které jsou kapustňáci závislí.
Recyklace moči by také šetřila vodu, kterou spotřebujeme při splachování. Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí jsou toalety zdaleka největším zdrojem spotřeby vody v domácnostech.
Moč astronautů by se mohla využít při výrobě lunárního betonu, informovali experti v nové studii
Číst článek
Moudřejší hospodaření by mohlo ušetřit velké množství vody, což je kvůli stále závažnějšímu suchu další naléhavá potřeba. Podle dat vermontského institutu by tak průměrný člověk v rozvinuté části světa ušetřil ročně i 15 tisíc litrů vody.
Využití lidské moči je přínosné i z toho pohledu, že chemická hnojiva nejsou udržitelná. Komerční výroba čpavku, který se jako hnojivo používá, spotřebovává fosilní paliva, a to hned dvěma způsoby.
Zaprvé jako zdroj vodíku, který je potřebný pro chemický proces, kdy dochází k přeměně dusíku ze vzduchu na amoniak. A zadruhé jako palivo pro vytváření potřebného intenzivního tepla.
Jak píše americký deník The New York Times, výroba čpavku se podílí na globálních emisích oxidu uhličitého jedním až dvěma procenty. Fosfor, další klíčová živina, se těží z horniny, jejíž zásoby se stále zmenšují.
