Pravnučka TGM: Doufala jsem, že to dobré z národních států se propojí, ale vznikají klany
Charlotta Kotíková je historička umění a pravnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Vznik republiky a 28. říjen bere její rodina jako podnět k zamyšlení podobně, jako zářijové datum úmrtí zakladatele státu. A také 10. březen, kdy zemřel Jan Masaryk. „Nikdy se neoslavovalo, ani se moc neplakalo. Ale rodina se vždycky zamyslela, co by bylo, kdyby...,“ řekla Českému rozhlasu Plus.
V rodině potomků zakladatele republiky se podle ní debatovalo o možnosti obrany státu v době Mnichova.
Videomappingy, vojenská přehlídka i ohňostroj. Připomeňte si klíčové momenty oslav 100 let Československa
Číst článek
„Možná by nás čekala historie podobná jako ta polská, v Praze by nezůstal kámen na kameni, ale člověk neví,“ uvažuje Kotíková a zároveň připouští, že nikdo nemůže po nikom požadovat, aby dal vlastní život za vlast a ideály.
„To je příliš velká oběť a člověk nemá právo soudit.“
Ztráta menšin
Tomáš Garrigue Masaryk šel proti proudu mimo jiné na konci 19. století, kdy se zastal žida Leopolda Hilsnera obviněného z rituální vraždy. Tématem menšin se zabýval i jako prezident.
„Samozřejmě, že to národ strašně ochudí,“ říká Kotíková o ztrátě židovské, a později i německé, menšiny v Československu za druhé světové války a po ní.
Charlotta Kotíková
Historička umění je pravnučkou Tomáše Garrigue Masaryka, zakladatele a prvního prezidenta Československé republiky. Působila jako kurátorka výtvarného umění Brooklynského muzea v New Yorku. Ve Spojených státech jako nezávislá kurátorka pomáhá mladým umělcům, aby se prosadili na americké scéně. V roce 1993 zastupovala Spojené státy na bienále v Benátkách.
„Tragédie druhé světové války a holokaustu byla velká ztráta kulturní i ekonomická. Stejně tak byla ekonomicky velká ztráta pohraničí – Sudet. Možná v německé otázce to byla jistá historická nutnost,“ dodává.
Otázku češství a národních států v současnosti považuje za komplikovanou jak v Evropě, tak i v celém světě.
„Trochu jsem doufala, že všechny dobré vlastnosti národních států se propojí a vytvoří situaci, která bude jak sociálně, tak ekonomicky dobrá a spravedlivá pro celý svět. Místo toho mám pocit, že se vytváří určitý tribalismus, snaha přináležet k určitému klanu. Vidím to dost negativně,“ vysvětluje Kotíková.
Jednodušší současnost?
Pravnučka zakladatele státu je hrdá na to, že je Češka. Ale zároveň na to, že žije v Americe, kde v práci slavila úspěchy. Dodává, že k jejímu postoji přispívá to, že kultura a umění k mezinárodní spolupráci vybízí.
Masaryk na dosud nezveřejněném záznamu: Je-li někdo korupčníkem, je v zájmu státu, aby byl odstraněn
Číst článek
„Reprezentovala jsem Spojené státy na bienále v Benátkách jako Češka. Ale umělkyně, kterou jsem reprezentovala, byla Francouzka. Mezinárodní propojení je pro mě důležité,“ říká Kotíková.
Mladá generace to má podle jejích slov s příslušností k Evropské unii a NATO možná jednodušší než zakladatelé československého státu.
„Musím říct, že asi nebylo jednoduché vystavět právní stát, vytvořit ústavu, stát, armádu, školství... Převzít možná pozitivní věci z toho celku, který existoval předtím, a přizpůsobit je nové situaci po první světové válce,“ připouští.
O pradědečkovi se v její rodině mluví jako o přísném a pracovitém člověku. „Byl asi ještě pracovitější, než jsem si myslela,“ uzavírá s úsměvem Charlotta Kotíková.
Celý rozhovor si můžete poslechnout ZDE.
