Masaryk s Benešem se hodně snažili, aby se na Rašína zapomnělo, tvrdí režisér Svoboda
Film Rašín chce podle scenáristy a režiséra Jiřího Svobody ukázat na muže, na kterého se nějak zapomnělo. Přitom patří k pětici mužů 28. října 1918, tedy těch, kterým vděčíme za samostatné Československo.
Našel už režisér odpověď na otázku, proč je Alois Rašín, osobnost příkladně vlastenecká, která svému přesvědčení obětovala život, tak odsunutá do zapomnění? „Zčásti ano,“ odpovídá Jiří Svoboda. „Byl to člověk velice zásadový a přísný a taky prošel různými životními etapami,“ dodává. Některé jeho zásluhy se ale „zapomínaly“ už za první republiky.
Rašín byl duší i motorem
Přitom Rašín byl prý duší i motorem úsilí o nový český stát. „Hlavně pak před začátkem 1. světové války, kdy to ještě ani na rozpad Rakouska-Uherska nevypadalo,“ popisuje režisér. Nejen v roce 1918 byl ale u všech významných aktivit. Třeba u Tříkrálové deklarace nebo u oslav Národního divadla.
„Rašín navíc stál za přípravami převratu a také na dobu po něm. On věděl, co se tady stane první, druhou nebo další hodinu po 28. říjnu,“ zmiňuje dále Svoboda. Pro zapomnění na Rašína podle režiséra jistě udělali své i Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš.
„Pozapomenutý byl už za první republiky. Protože nesvornost tady byla opravdu veliká. Masaryk i Beneš totiž chtěli, aby oni byli otcové nově vzniklého státu, byť tady několik let vůbec nežili. Na území státu ale nebyli ani toho 28. října. Masaryk přijel, tuším, až někdy v půlce listopadu. Pak na sebe dokázali strhnout veškerou pozornost. U mne si tím TGM velmi ublížil,“ přiznává režisér.
Bylo jich pět, ne jen TGM a Beneš
Upozadění celé pětky (vedle Rašína to byl Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár), která vyhlásila samostatný stát, bylo patrné už při oslavách v roce 1919. Ostatně právě Rašín byl autorem textu prvního zákona o zřízení samostatného státu.
3:57
Průzkum ke 100 rokům od vzniku Československa: kdyby se monarchie nerozpadla, měli bychom se lépe nebo stejně
Číst článek
„Tehdy TGM pozval muže 28. října nejdřív ráno na slavnostní přípitek. Na slavnostní večerní recepci byli ale i ti, co dřív holdovali Rakousku-Uhersku. Celá pětka se tak sešla v Národním, kde si slíbili, že na Hrad, na další oslavy výročí, už nikdy nevkročí,“ vypráví Svoboda.
Tento spor, tedy kdo měl větší zásluhu o vznik státu, je popsán i v literatuře a táhl se pak celou první republikou. „Rašín ale určoval i politický a ekonomický ráz nového státu. Byl v roce 1919 celých šest měsíců prvním ministrem financí vlády premiéra Karla Kramáře. Dokázal vytvořit gigantické dílo, které bych přál i současným politikům,“ myslí si Svoboda.
První ministr financí
Také to byl dost autoritativní člověk, který ale vše, co sám dělal, považoval za správné. „První a velké daňové a ekonomické změny provedl klidně v čase, kdy byl Kramář na mírové konferenci v Paříži. Když se to premiér dozvěděl, psal do Prahy, proč že ho Rašín neinformuje. A jeho vlastní ministr mu v novinách opověděl: Jaký náš finanční plán? Já ho napsal, má mé jméno, a tak ho i realizuji,“ popisuje režisér.
Rašínův podpis najdete také pod měnovou odlukou, stojí i za vznikem koruny jako platidla. „Dokázal třeba předvídat poválečný vývoj v okolních státech, které propadly do hyperinflace. Takže se snažil krotit dovoz, aby nevznikal státní dluh. Porovnejte si ho s tím dnešním a budete se divit,“ nabádá režisér.
Alois Rašín prý nebyl jen mužem deklarací, který pouze „káže vodu a pije víno“. „Byl to nesmírně čestný a šetrný člověk. I jako ministr chodil v záplatovaných šatech, protože se přece musí šetřit. Jeho manželka a velká vlastenka Karla Janská po jeho smrti vzpomínala, jak bylo nesmírně obtížné k němu vůbec dostat nějakého krejčího,“ dodává Svoboda.
Režisér Jiří Svoboda byl před časem hostem Barbory Tachecí v pořadu Osobnost Plus. Připomeňte si, co tehdy zaznělo:
