6 zajímavostí voleb: nejtěsnější souboje, nejvyšší a nejnižší účast i dva vítězní senátoři

O postupu do senátorského finále na Prostějovsku rozhodlo pět hlasů. Nejstarší zastupitel má 87 let. Někde přišlo hlasovat až 98 procent voličů. A po více než dvaceti letech se stalo, že byl v prvním kole zvolen víc než jeden kandidát na senátora. Server iROZHLAS.cz dal dohromady šest zajímavých momentů, které by neměly ujít vaší pozornosti.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

volby

volby | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

1. Do finále o pět hlasů

Nejtěsnějším rozdílem pěti hlasů postoupila do finále letošních senátních voleb někdejší poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková na Prostějovsku. Získala 5370 hlasů, v pořadí třetí kandidátka ANO Irena Blažková jich dostala 5365.

Na Prostějovsku při účasti zhruba 45 tisíc voličů (43,43 procenta) vyhrála dosavadní senátorka Božena Sekaninová z ČSSD.

Žádné zemětřesení, zhodnotil volby prezident Zeman. Začínají se rýsovat první povolební koalice

Číst článek

Nejmenší rozdíl mezi prvním a druhým místem je pak na Domažlicku, kde bývalého poslance ODS Vladislava Vilímce dělilo od stávajícího senátora ČSSD Jana Látky pouze šest hlasů. Vilímec získal 9142 hlasů, Látka 9136 hlasů. K volbám na Domažlicku přišlo zhruba 46 tisíc voličů, tedy 44,5 procenta.

Na Náchodsku předseda lidovců Pavel Bělobrádek porazil náměstka hradeckého hejtmana a bývalého policejního prezidenta Martina Červíčka z ODS o 58 hlasů.

V Praze 4 pak dosavadní senátorka Eva Syková (dříve za ČSSD, nyní za ANO) předstihla třetího Martina Dvořáka z ODS o 242 hlasů. Druhé kolo se ale v tomto obvodu konat nebude. Senátorem se hned v prvním kole stal bývalý kandidát na prezidenta Jiří Drahoš za STAN, který získal 52,65 procenta hlasů.

Druhé kolo senátních voleb se uskuteční v pátek 12. a sobotu 13. října.

2. Nejstarší zvolený zastupitel: 87 let

Nejstarší zastupitelem se stal v letošních obecních volbách 87letý Bohuslav Motl ve Vysoké na Svitavsku. V zastupitelstvech zasedne skoro 28 procent žen a 72 procent mužů. Kandidátek voliči poslali do zastupitelských sborů 17 331, kandidátů 44 559. Vyplývá to z údajů na volebním webu.

Motl se dostal do obecního zastupitelstva ze šestého místa kandidátky Sdružení nezávislých kandidátů pro obec Vysoká.

Přednostní hlasy ho posunuly dokonce o dvě pozice vpřed. Šlo o jedinou listinu v obci, její kandidáti obsadili všech sedm zastupitelských křesel.

Nejmladších zvolených zastupitelů ve stejném věku 18 let, což je hranice pro možnost aktivně se zapojit do voleb, je celkem sedmnáct.

Převažují mezi nimi studenti. Výjimky tvoří Tadeáš Bača z Mohelnice na Šumpersku, jenž jako povolání uvedl „lídr kandidátky“, lesní dělník - těžař Filip Fejfar ze Lhotky na Berounsku, brusič Jakub Chytka z Rozseče na Žďársku a dělník Jakub Linhart z Bohdašína na Rychnovsku.

3. Nejvyšší účast v komunálních volbách: 98,36 %

Nejvyšší účast v obecních volbách zaznamenali komisaři v Radimovicích u Tábora. Přehoupla se přes 98 procent. V Radimovicích u Tábora si ve volebním okrsku vyzvedlo obálku 60 z jedenašedesáti voličů. Účast činila 98,36 procenta, ačkoli jeden z účastníků voleb obálku do urny nevhodil.

V obci těsně vyhrála kandidátka Radimovice u Tábora 2018, z níž zasednou v sedmičlenném zastupitelstvu čtyři uchazeči o mandát. Z konkurenční listiny SNK Radimovice u Tábora 2018 se dostali do zastupitelského sboru zbývající tři kandidáti.

Naopak jen o málo více než pětina voličů přišla k volebním urnám v Libáni na Jičínsku. V Libáni na Jičínsku mohlo přijít k volbám 1407 obyvatel. Ve dvou okrscích se jich dostavilo 293. Účast tedy činila 20,82 procenta.

V obci sestavili kandidátní listinu jen Starostové a nezávislí, kteří tedy obsadili všech devět zastupitelských křesel. Stoprocentního výsledku by hnutí v Libáni dosáhlo i v případě, že by odvolil byť jen jediný z místních obyvatel.

4. Nejvyšší účast v senátních volbách: 49,73 %

Nejvíce lidí přišlo k senátním volbám na Benešovsku - 53 004 voliči představovali 49,73 procenta. Nejmenší zájem byl naopak v Ostravě, 24 882 voličů představovalo 29,76 procenta.

Senátorovi Leopoldu Sulovskému (Ostravak) tam stačilo k výhře v prvním kole nejméně hlasů, a to 6178. Nejvíce hlasů z vítězů, konkrétně 24 158, posbíral vsetínský senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL), který obhájil post v horní komoře Parlamentu už v prvním kole.

O volby byl zájem. Senátní měly druhou nejvyšší účast v historii

Číst článek

Procentuálně nejvíce hlasů dostal nový senátor za Prahu 4 Jiří Drahoš (za STAN), a to 52,65 procenta. Procentuálně nejméně hlasů dostal z vítězů havlíčkobrodský starosta Jan Tecl, konkrétně 15,44 procenta.

Z druhých postupujících obdržel nejvíce hlasů místopředseda Senátu Jiří Šesták (za STAN) na Českobudějovicku, a to 11 908 čili 27,28 procenta. Nejméně hlasů stačilo na postup do finále ostravskému Ivo Gondekovi (za ANO), konkrétně 4775. Procentuálně nejméně hlasů pak potřebovala na postup do senátního finále Jitka Chalánková (nezávislá) na Prostějovsku - 12,68 procenta.

Z poražených si nejlépe vedl hronovský živnostník Petr Koleta (ANO), kterému na Náchodsku nestačil na postup do finále ani zisk 9885 hlasů, což bylo 22,47 procenta. Z 236 senátních kandidátů obdržel nejméně hlasů podnikatel Jiří Doubek (Národ Sobě) v Praze 8, kde ho volilo pouze 41 občanů (0,09 procenta).

5. Souboj stejných dvojic jako v minulosti

Z dosavadních výsledků senátních voleb vyplývá, že druhé kolo přinese opakování některých volebních soubojů z předchozích let.

O koalici budou jednat Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu. ODS se nebrání žádné variantě

Číst článek

Ve Zlíně proti sobě budou opět kandidovat senátor a starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar (KDU-ČSL) a bývalý hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš (nestraník za Soukromníky).

Kunčar s Lukášem se střetli v doplňovacích volbách v lednu 2014. Úspěšnější byl uherskobrodský starosta, který ve druhém kole získal podporu 63 procent voličů, přičemž pro Lukáše (tehdy v barvách ODS) hlasovalo 37 procent.

V Karviné se pak utkají senátor a dlouholetý starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD) s někdejší primátorkou Havířova Miladou Halíkovou (za KSČM).

Vícha s Halíkovou byli soupeři ve volbách v roce 2012. Vícha, který je senátorem již od roku 2006, tehdy nad svou soupeřkou ve druhém kole zvítězil ziskem 59,70 procenta voličů.

6. Vítězství dvou senátorů v prvním kole

Nestává se příliš často, aby Česko hned po prvním kole senátních voleb znalo jména nových členů horní komory Parlamentu. Letos uspěli hned dva kandidáti. Poprvé od roku 1996 tak zvítězil v prvním kole víc než jeden kandidát.

Senátorem za Prahu 4 bude nově bývalý prezidentský kandidát a exšéf Akademie věd Jiří Drahoš. Porazil mimo jiné dosavadní senátorku, vědkyni Evu Sykovou (dříve za ČSSD, nyní za ANO), která získala 13,06 procenta.

V prvním kole byl letos do Senátu zvolen také hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek z KDU-ČSL, který místo v horní komoře obhajoval. Na svém kontě má 51, 59 procenta. Ten mimo jiné porazil nezávislého kandidáta Miroslava Koňaříka, ten získal 16,94 procenta.

Kdo byl v historii Česka zvolen v prvním kole?

  • Vítězství v prvním kole senátních voleb získali hned v historicky prvních volbách do české horní komory v roce 1996 tři kandidáti. Byli jimi Milan Kondr (ODS), Jan Koukal (ODS), Jan Zahradníček (KDU-ČSL) a Vladimír Zeman (ODS).
  • O tři roky později v doplňovacích volbách do Senátu zvítězil nezávislý kandidát Václav Fischer.
  • V roce 2000 byl více než padesáti procenty hlasů v prvním kole zvolen bývalý ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec (za US-DEU).
  • O dva roky později takto zvítězil nezávislý kandidát Vladimír Železný.
  • Mandát získal již v prvním kole senátních voleb v roce 2004 Jiří Šneberger z ODS.
  • O čtyři roky později takto uspěl Radek Sušil za ČSSD.
  • Dosud poslední senátorkou zvolenou hned v prvním kole byla v roce 2017 v opakovaných volbách do Senátu Alena Dernerová za Spojené demokraty – sdružení nezávislých.

Senátorů zvolených v prvním kole v historii Česka tak bylo dosud deset. S Jiřím Čunkem a Jiřím Drahošem je jich nyní celkem dvanáct. 

ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme