Kulinářské nebe si podmanila Itálie, bruschetta je důkazem
Itálie má podle mého názoru ve své historii dvě říše. Tou první je zaniklé starověké římské impérium. Tato říše, která položila základy západní Evropy, byla územně nejrozsáhlejší v dějinách Evropy. Tou druhou je říše gastronomická.
Ta starší italská říše, trvající až dosud a svým rozsahem asi největší na planetě, pokrývá celý kulturní svět. Je to říše gastronomická. Itálie si svou gastronomií podrobila celý svět a já říkám: kéž by bylo takových „podrobení“ více.
Itálii k tomu stačilo málo – několik surovin vznikajících v ideálním prostředí, láska k přírodě a dar odlišných, řekla bych rozmazlených chuťových buněk, dar, který mnoha národům chybí. Dnes to doložím bruschettou, což je vlastně „obyčejná“ topinka, kterou se v našich zemích „krmíme“ od nepaměti a až Římané ji posunuli do kulinářského nebe.
Příběh bruschetty
Nečekejte nic mimořádného, co by otočilo dějiny gastronomie. O tomhle italská kuchyně není, znamená pravý opak: gastronomii vévodí svou jednoduchostí. Brusschetta to dokládá. Prý je stará jako olivový olej. Také vás budu přesvědčovat, že má kořeny ve starověkém Římě.
DAGMAR HEŘTOVÁ
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po
recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Vybrané gastroglosy vyšly v knižní podobě pod názvem Vidličkou po mapě
Berte mě s rezervou. Nebo se domluvme, že pravdou může být oboje. Od nepaměti se olivový olej ochutnával tak, že se do něj namočil chléb, který mohl být i opečený. Tahle „ochutnávka“ zdomácněla v řadě našich restaurací, kdy vám podají olivový olej, balzamikový ocet a chléb.
Ovšem ten chléb by měl být opečený, měla by to být topinka. Italské sloveso bruscare se používá především v kontextu přípravy jídla, kdy se chléb nebo jiná potravina vystavuje přímému žáru, aby se vytvořila křupavá kůrka. Tím jsem se složitě „prokousala“ k základu názvu dnešního předkrmu.
Chci vás přesvědčit, že původ bruschetty je ve starověkém Římě, kde si pastevci i římští vojáci opékali okoralý chléb, nejenom aby ho zachránili, ale aby si na něm, potřeném česnekem a s olivovým olejem, pochutnali, doplnili energii ať už k práci nebo obraně říše (i té kulinářské). Konečně, vždyť i naše topinka se připravuje z okoralého krajíčku chleba.
Na obědě v Ghetto di Roma. Připravte si sladkou pochoutku, pečený cheesecake
Číst článek
Na venkově v Toskánsku byla bruschetta základním pokrmem během sklizně oliv, tehdy se už podávala pokapaná čerstvě vylisovaným olejem a s na kostičky nakrájenými rajčaty. Dozdobení a dochucení bazalkou jenom potvrzuje italský šmrnc. V tištěných textech se zmínka o bruschettě poprvé objevila už v 15. století.
Kromě své kulinářské dokonalosti má bruschetta v italské kultuře zvláštní místo. Je symbolem pohostinnosti a tradice. V Itálii není sdílení talíře bruschetty s přáteli a rodinou jen jídlo; je to rituál, který spojuje lidi a vytváří trvalé vzpomínky.
Jak vidno, bruschetta je duší italské kuchyně. A to je co říct, musím dodat.
Italské variace
Jako v různých rodinách i Italové mají všude své místní recepty. Já je rozdělím po regionech. Základem bude stále česnekem potřená topinka pokapaná olivovým panenským olejem.
V Toskánsku mají svou fettuntu, což v jejich dialektu znamená mastný plátek.
V Římě mají jiné chuťové nároky a doplňují bruschettu ančovičkami a čerstvou mozzarelou. Doporučuji ochutnat a věřím, že budete mile překvapeni.
Sicilané se drží tradice, ale občas používají místo bazalky čerstvé oregano, což hodně změní výslednou chuť.
V regionu Abruzzo v Itálii se podává variace bruschetty se salámem zvaná ventricina.
Do Říma na Cacio e pepe. Připravte si dokonalé jídlo s těstovinami
Číst článek
Tím to však nekončí a fantazie okolo bruschetty funguje dál. Jak už vícekrát zaznělo, základ je z opečeného chleba (ciabatta nebo bageta), česneku, olivového oleje, soli a pepře.
Pokud přidáte rajčata, připravíte tradiční Bruschetta al Pomodoro. Pokud na tento základ přidáte mozzarellu a balsamikový ocet, máte na talíři bruschettu s mozzarellou a rajčaty.
Další možností je podávat ji s avokádem a rajčaty. Nakrájíte avokádo, rajčata, červenou cibuli, limetkovou šťávu a ochutíte pepřem a solí. Výborná je i bruschetta s houbovou směsí a tymiánem, dokonce i s uzeným lososem, krémovým sýrem, kapary a koprem.
Američané mají rádi něco osobitého, v současné době je zde módní bruschetta s avokádem, kozím sýrem nebo restovanou zeleninou.
Klasická bruschetta
Bruschetta al Pomodoro
Ingredience: pro 4 osoby
6 zralých rajčat, nejlépe s velmi tenkou slupkou
mořská sůl
1 ciabatta nebo jiných chléb
2 stroužky česneku
6 lžic extra panenského olivového oleje
čerstvé lístky bazalky
Postup:
Rajčata omyjte, rozkrojte na polovinu a vykrojte stopku. Nakrájejte na malé kostky, dejte do misky a osolte. Nechte takto 30 minut odpočinout.
Mezitím nakrájejte chléb anebo ciabattu diagonálně, abyste získali delší plátky asi 1 až 1,5 centimetru silné. Malým nožem lehce nakrojte každý kousek a potřete stroužkem česneku na obou stranách. Plátky chleba přendejte na menší plech vyložený papírem na pečení a zakapejte olivovým olejem.
Mezitím zahřejte troubu na program grilu (nebo rozpalte gril) a chléb opečte, dokud obě strany nebudou do zlatova.
Opečené kousky chleba servírujte na talíře, navrch přidejte kousky rajčat a zakapejte olivovým olejem. Ozdobte lístky nasekané bazalky podle chuti a servírujte.
Itálie přímo doma
Nepotřebujete k tomu moc. Zapalte gril, připravte si ingredience na vybraný typ bruschetty. Venku je dusný letní večer, na zahradu se schází rodina a přátelé. Z tmavnoucí oblohy se řítí roj meteorů, zvedneme k němu oči, každému proběhne myslí tajné přání. Před jejich dopadem se na obloze rozzáří nápis: La dolce vita.
Jak Italové k rizotu přišli. Připravte si zlaté šafránové, nebo citronové s krevetami
Číst článek
Stačí připravit sklenky a zakousnout se do bruschetty, já vám ještě pomohu při párování s vínem. Bude jednoduché stejně jako skvělý předkrm.
Doporučuji italská vína Pinot Grigio, Falanghina a sicilské Vermentino. Kdo raději šumot bublinek, stačí vychlazené prosecco, případně dovolit „přisednout“ Francouzům a otevřít si dobré pravé šampaňské.
A komu je tohle málo, nabízím variantu s koktejly.
Přeji teplé voňavé večery s bruschettou a sklenkou vína, klidně si pusťte i italský pop. Není nadto mít Itálii přímo doma… Tedy tu gastronomickou.
