Našli jsme sídlo boha v mozku, hlásí vědci. S hudbou, láskou i sexem 'žije' v centru odměny
Vědci zkoumali, která část mozku je zodpovědná za náboženské prožitky. Zjistili, že se nachází v centru odměny. Vědci doufají, že jim toto zjištění pomůže pochopit myšlení náboženských radikálů.
Odborníci z americké University of Utah našli místo, kde sídlí bůh. Přesněji řečeno, kde sídlí v lidském mozku. Za pomoci magnetické rezonance a dobrovolníků z řad mormonů (příslušníci Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů) zjistili, že náboženské prožitky zpracovává mozek v centrech odměny, tedy stejným způsobem jako hudbu, lásku nebo sex.
„Vědci na začátek upozorňují, že jejich experiment je do jisté míry ovlivněn tím, že sledovali právě mormony. Pro vyznavače mormonské víry je totiž klíčovou součástí života právě pocit blízkosti boha. Pokud cítí, že bůh je s nimi, mají pocit, že s ním mohou komunikovat a že jim stvořitel pomáhá v každodenním životě. Zkrátka, je pro ně velmi důležitý pocit spirituality,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus Ondřej Novák z vědecké redakce.
Sochu Panny Marie odstraňte, rozhodl soud. Ve Francii se nesmí vystavovat náboženské symboly
Číst článek
Proto si vědci zvolili právě příslušníky této náboženské skupiny. U vyznavačů méně emotivních náboženství by totiž nemusela magnetická rezonance spolehlivě prokázat, která centra reagují na náboženské zkušenosti. Během testu naměřili vědci aktivitu nejen ve zmíněné oblasti mozku, ale také přímo fyzické projevy náboženského prožitku: zrychlený puls nebo prohlubující se dech. Řada účastníků po testu dokonce plakala.
Průběh experimentu
Devatenáct mladých mormonů během hodinového vyšetření plnilo úkoly, které v nich měly vyvolat religiózní zkušenost. Zároveň také sledovali videa o mormonech, biblické scény nebo snímky o rodinném životě mormonů. Také poslouchali a četli náboženské texty. Přitom odpovídali na otázku, jestli cítí přítomnost boha. Také si měli představovat, jak jdou se svou rodinou do ráje nebo přemýšlet o spasiteli.
Mozek a negativní stereotypy
Před časem třeba vědci z londýnské Univerzity College přišli na to, že mozek rád věří negativním stereotypům. Na skupině dobrovolníků testovali, jak jejich mozky reagují, když slyší pozitivní a negativní věci o skupině lidí, které mají rádi. Nebo kteří jsou podle nich naopak špatní. A zjistili, že když lidé slyší něco negativního o neoblíbené skupině, mozek na to reaguje mnohem silněji, než když o též skupině slyší něco pozitivního. Podle odborníků je přirozené věřit předsudkům. Ale zároveň upozorňují, že zbavit se negativního stereotypu je velmi těžké, takže by se společnost měla mít na pozoru před nadměrným zveřejňováním negativních zpráv o menšinách a podobně.
Před časem třeba vědci z londýnské Univerzity College přišli na to, že mozek rád věří negativním stereotypům. Na skupině dobrovolníků testovali, jak jejich mozky reagují, když slyší pozitivní a negativní věci o skupině lidí, které mají rádi. Nebo kteří jsou podle nich naopak špatní. A zjistili, že když lidé slyší něco negativního o neoblíbené skupině, mozek na to reaguje mnohem silněji, než když o též skupině slyší něco pozitivního. Podle odborníků je přirozené věřit předsudkům. Ale zároveň upozorňují, že zbavit se negativního stereotypu je velmi těžké, takže by se společnost měla mít na pozoru před nadměrným zveřejňováním negativních zpráv o menšinách a podobně.
Vědci v těch chvílích naměřili aktivitu v části mozku jménem nucleus accumbens, která ale kromě slasti hraje roli i v prožitku závislosti, agrese nebo třeba placebo efektu. Vedle toho byla aktivní také mediální prefrontální kůra. Ta zodpovídá za vyšší funkce, jako je morální uvažování nebo úsudek. A nakonec byla aktivní i centra soustředění.
„Samozřejmě že tyto pocity vyvolávají v mozku pocit odměny, protože to jsou slastné pocity. Na druhou stranu je to mechanismus, jak motivační okruhy v mozku pomáhají posílit náboženský pocit a přesvědčení. A tím pádem může být každá religiózní myšlenka - jako miluj bližního svého nebo následuj Pána - přeměněna v pocit odměny,“ vysvětlil jeden z výzkumníků Jeff Anderson.
Vědci chtějí pochopit myšlení náboženských radikálů
Vědci doufají, že jim výzkum pomůže pochopit myšlení náboženských radikálů. Předchozí výzkumy sice prokázaly, že členové různých církví vnímají víru v mozku trochu jinak, ale podle vědců je možné, že pocit odměny nebo slasti vnímají i třeba členové takzvaného Islámského státu, když se dopouštějí násilí ve jménu víry.
Navíc většina lidstva je nábožensky založená a vyznává nějakou víru, která ovlivňuje jejich rozhodování a uvažování, a to v dobrém i ve zlém.
Vědci z Utahu ale upozorňují, že to všechno jsou zatím jen hypotézy, které čekají na ověření. A tak výsledky tohoto konkrétního výzkumu nechtějí zatím aplikovat na jiné náboženské skupiny.
