Výpravu jako na Mars mohou zažít lidé ve výzkumné stanici v americkém Utahu
Do roku 2020 budeme na Marsu, sliboval americký prezident Bush. Ale plány vzaly za své. Alespoň iluzi takové výpravy mohou lidé zažít v americkém Utahu.
Krajina v americkém Utahu je vyprahlá pouštní, ale ne s písečnými dunami jako někde na Sahaře. Tady převažují narůžovělé až červené skály a pahorky jako na Rudé planetě.
Čtveřice lidí ve vesmírných skafandrech tu zatlouká kolíky do země a snaží se vztyčit jakousi konstrukci. Dorozumívají se přitom vysílačkami. Iluze je to na první pohled skoro dokonalá a to je také záměr.
„Každý rok publikujeme otevřenou výzvu k dobrovolníkům, aby se účastnili práce na Výzkumné stanici pro život na Marsu. Někdy se hlásí celé kompletní týmy, jindy jednotlivci, které pak skládáme dohromady s jinými,“ říká Robert Zubrin, prezident nevládní organizace Marsovská společnost, která za celým projektem stojí.
Ve výzkumné stanici pro život na Marsu v americkém Utahu natáčel zpravodaj ČRo Vít Pohanka
Každá šestičlenná posádka stráví na stanici jeden nebo dva týdny. Ta současná je už sto třicátá a tvoří ji studenti Technické univerzity státu Georgia. Její velitelkou je Christine Redmondová.
Přetlakovou komorou vstupuje do obytného modulu, který má napodobovat něco, v čem budou jednou bydlet astronauti na Marsu.
„Jak vidíš, je to tady hodně těsné. Nedá se tady ani rozpažit. Prostor je tady stejně vzácný jako voda,“ popisuje Christine a pokračuje:
„Tady máme malou sprchu. Ale abychom šetřili vodu, můžeme se sprchovat jen málokdy. Říkáme tomu ‚námořnická sprcha‘. Můžeme při ní spotřebovat jenom jeden galon, tedy necelé čtyři litry vody.“
Hlavní obytná místnost je vlastně větší kuchyní se stolem uprostřed. Tady posádka vaří, jí, baví se, ale hlavně pracuje. Její členové píší deníky a hlášení - plní všechny úkoly jako při skutečné misi. Nuda to ale není.
„Hlavně pro někoho, kdo tady nikdy nebyl, je to skvělá zkušenost. Už jen ta procedura, kterou musíš projít, než můžeš vyjít ve skafandru ven, je zážitek. Pro mě je to asi to nejzajímavější,“ přiznává zástupce velitelky Mathew Schumann.
Nadšení mladé posádky Výzkumné stanice pro život na Marsu je nakažlivé. Odhodlání, s jakým se v těžkých skafandrech pohybují v rozpálené poušti amerického Utahu, je přesvědčivé. Je to sice zatím jenom ‚jako‘. Ale kdo ví, třeba je to také začátek cesty, která někoho z nich opravdu dovede až na Mars.
