Od vzorků z čínské sondy si slibujeme průlom. Nabídnou vhled do historie Měsíce a Země, věří expert
Čínská lunární sonda, která nese vzorky z odvrácené strany Měsíce, se vrátila na Zemi. Přistála v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Asi dva kilogramy hornin pocházejí z kráteru, který vznikl před zhruba čtyřmi miliardami let. A mohou vědcům pomoci odpovědět na otázky spojené se vznikem planet. „Mohli bychom se podívat nejenom do historie Měsíce, ale zároveň i do historie naší planety,“ doufá Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.
Co se dá z těchto vzorků vyčíst o vzniku planet?
Určitě mnohé. Slibujeme si od toho opravdu velký průlom, protože nemáme ještě vzorky z odvrácené strany. A jak jste zmínili, tento vzorek pochází z nejhlubšího kráteru na Měsíci. Mohli bychom se tak podívat nejenom do historie Měsíce, protože nahlédneme do nejhlubších vrstev, ale zároveň i do historie naší planety, protože takto staré vzorky z období formování naší planety nemáme. A odtud bychom je mohli získat.
Na Zemi se z odvrácené strany Měsíce vrátila čínská lunární sonda. Více s Pavlem Gabzdylem z Hvězdárny a planetária Brno
Jak odlišná je odvrácená strana Měsíce od té, kterou známe?
Je to vidět na první pohled. Pokud si člověk dá vedle sebe fotografie přivrácené a odvrácené strany, tak na odvrácené straně nám téměř chybí veškerá měsíční moře, která dobře známe z té přivrácené. A to je asi hlavní rozdíl.
A známe důvod?
Těch důvodů je celá řada. Nevíme přesně, který by to mohl být. Jeden z těch důvodů například říká, že přivrácená strana má tenčí kůru, a to z toho důvodu, že na ni dlouhou dobu sálalo teplo z naší rozžhavené platy ještě v době, kdy se formovala naše planeta a zároveň i Měsíc. Takže možná je toto jeden z důvodů, proč je ta přivrácená strana jiná.
Jak se vybírá místo pro přistání sondy? Byl to záměr, aby to byl nejhlubší kráter na odvrácené straně Měsíce?
Určitě je to tak. Nejdůležitějším záměrem byla samozřejmě ta odvrácená strana. A díky tomu, že na odvrácené straně máme takto velký a opravdu velmi hluboký kráter, který dosahuje několika kilometrů hloubky a jeho samotný průměr je 2500 kilometrů, což je opravdu velmi hodně, se můžeme dostat k těm hlubším vzorkům. To byl právě ten důvod, proč do tohoto místa sonda Čchang-e 6 přistála.
Další krok v plánu na osídlení Měsíce. Rusko a Čína zvažují výstavbu jaderné elektrárny ve vesmíru
Číst článek
Jak bude teď Čína s těmito vzorky nakládat? Bude k nim mít přístup i někdo jiný než čínští vědci?
Doufáme, že ano. Určitě k tomu budou mít přístup i zahraniční vědci, ale musíme počítat s tím, že nějakou dobu na analýzy těchto vzorků nebo na půjčování těchto vzorků bude jakési čínské embargo.
Nejprve udělají hlavní analýzy, udělají na tom ty nejzajímavější objevy a teprve po nějakém čase - je otázka, jak dlouho to bude trvat, může to být třeba půl roku nebo i několik let - by se tyto vzorky měly dostat k zahraničním odborníkům.
Bude na to vyhlášena soutěž, a kdo přihlásí nejzajímavější projekt, tak ten by část těchto vzorků měl dostat. Ale už na prvních analýzách se budou podílet někteří zahraniční odborníci.
Peking plánuje vyslat astronauty na Měsíc do roku 2030 a na jižním pólu, kde se pravděpodobně nachází voda, tedy v podobě ledu, postavit výzkumnou základnu. Jak reálný je takový plán?
Netroufám si tvrdit, jak je to reálné. Ale když se podíváme na poslední úspěchy čínské kosmonautiky, tak jsou opravdu téměř dechberoucí. Protože to, co si Číňané předsevzali u výzkumu Měsíce, to se jim hlavně na první dobrou podařilo. Jednak přistání na odvrácené straně, také odběr nejprve vzorků z převrácené a teď nově i z odvrácené strany.
Všechno jde opravdu přesně podle plánu. Pokud takto Číňané budou pokračovat dále, a já si troufám tvrdit, že zatím tam nevidím žádný zádrhel, tak je možné, že tento svůj velký ambiciózní plán splní.
