Česko se chce zapojit do vývoje bezpilotních letounů v rámci EU
Velká Británie odmítá větší spolupráci Evropské unie v obraně. Lídři zemí osmadvacítky přitom měli na dnešním summitu schválit vývoj společných bezpilotních letounů nebo letadel umožňujících čerpání paliva za letu. Česko se na něm podílet chce.
„Je správné, aby státy na obraně spolupracovaly, není ale správné, aby měla Evropská unie zbraně, armády či letouny,“ uvedl britský premiér David Cameron.
Podle britských médií Britové usilují o to, aby se obranná úloha unie nerozšiřovala, protože to považují za ohrožení pozice NATO i jednotlivých národních států.
Český předseda vlády v demisi Jiří Rusnok to ale vidí jinak. „Ta přecitlivělost na jakousi konkurenční vazbu vůči NATO je zbytečná. My to vidíme jako komplementární záležitost, jako doplnění,“ řekl premiér.
O postoji Velké Británie a Česka ke společné obranné politice EU natáčela v Bruselu redaktorka Silvie Třeslínová
Podle Rusnoka pomáhají sdílené projekty státům hlavně ušetřit peníze na obranu. Česko se chce proto zapojit do společného evropského vývoje bezpilotních letounů.
Podle prvního náměstka ministra obrany Daniela Koštovala panuje shoda, že unie vlastní bezpilotní letadla potřebuje: „Obecně je cílem, aby Evropa byla schopná v letech 2020 až 2025 vyrábět bezpilotní prostředky druhé generace a nemusela je kupovat mimo Evropu.“
V příštím roce by český průmysl mohl do jejich vývoje investovat až 200 tisíc eur.
Američané používají bezpilotní letouny k likvidaci militantních islamistů v Pákistánu nebo Afghánistánu.
Evropská unie chce bezpilotní letadla používat hlavně k civilním účelům, jako je sledování pohybu uprchlíků ve Středomoří nebo monitorování dopravních zácp a následků povodní. Nasadit by je ale mohla i při vojenských akcích v zahraničí, jako byla intervence v Libyi před dvěma lety.
Obranná politika je tradičně záležitostí především jednotlivých členských států EU. Evropská komise nicméně v červenci přišla s návrhy na podporu evropského zbrojního sektoru, který měl loni hodnotu 96 miliard eur (2,7 bilionu korun).
