Zavšivení dinosauři?
Měli dinosauři parazity příbuzné vším? Podle nové studie to vůbec není vyloučené a dinosauři mohli být jedněmi z prvních zavšivených zvířat.
Vši, všenky a jich příbuzné z řádu Phthiraptera se dokázaly skvěle přizpůsobit pobytu na těle svého hostitele. Například péřovky (Columbicola) mají protáhlý tvar těla, který jim umožňuje ukrýt se mezi ostny ptačích per. Všenky (Trichodectidae) zase mají na hlavě žlábek, díky kterému mohou sevřít jednotlivé chlupy. Tyto sofistikované adaptace parazitům prakticky znemožňují přesedlat z jednoho druhu hostitele na druhý. To znamená, že evoluce vší a spol. do jisté míry „kopíruje“ evoluci jejich hostitelů.
Vědci z Illinoiské univerzity využili k jejímu sledování jak molekulární data získaná porovnáváním sekvencí DNA 69 linií žijících parazitů z řádu Phthiraptera, tak fosilní nálezy. Získali silné důkazy o tom, že předkové dnešních vší a všenek se začali diverzifikovat ještě před masovým vymíráním, které před 65 miliony let smetlo dinosaury. Vzhledem k tomu, nakolik jsou žijící vši a jejich příbuzní rozšířeni mezi savci ptáky, se dá předpokládat, že i v minulosti měli tito parazité širokou škálu různých hostitelů. A mezi nimi docela dobře mohli být i dinosauři.
Zdroj: Vince Smith, University of Illinois at Urbana-Champlain, Biology Letters
