Výzkumníci z Telavivské univerzity objevili, že „spolku“ fotosyntetizujících organismů zřejmě konkurují sršni východní (Vespa orientalis). Entomologové si už dříve všimli, že tento hmyz je na rozdíl od jiných druhů blanokřídlého hmyzu aktivnější odpoledne než v ranních hodinách. Zaznamenali také, že aktivita sršňů se zvyšuje spolu s intenzitou slunečního záření. Tým z Telavivské univerzity pak v laboratoři vyloučil faktory jako vlhkost či teplota vzduchu a zjistil, že aktivitu sršňů řídí pouze a výhradně ultrafialové záření (UVB).

Další výzkum odhalil, že klíčem k celému jevu je pruhovaný zadeček sršňů, který umožňuje fotovoltaický efekt. Hnědé a žluté pruhy zachycují sluneční záření, které prošlo svrchní částí kutikuly. Hnědá část s pigmentem melaninem přitom funguje jako vlnovod, který světlo rozdělí na jednotlivé paprsky. Žluté pruhy, které obsahují pigment xanthopterin, jej převádějí na elektrickou energii. Jinými slovy sršni svou žlutou barvu využívají podobně jako rostliny zelený chlorofyl. Na rozdíl od nich ale získanou elektrickou energii nevyužívají k syntéze organických sloučenin, ale k termoregulaci. Vědci se už pokusili strukturu kutikuly sršního zadečku okopírovat, ale výsledek nebyl příliš uspokojivý: účinnost celého systému byla ve srovnání s živou předlohou zanedbatelná.

Zdroj: Science Daily, Naturwissenschaften

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít