V přírodě se zvířata rok co rok musí potýkat s nepředvídatelnými okolnostmi: počasí se může změnit a potravy může být hojnost nebo naopak krajní nedostatek. Výzkumníky z Duke University a National Evolutionary Synthesis Center v Durhamu zajímalo, jak si tváří v tvář těmto výkyvům vedou primáti v porovnání s jinými druhy zvířat. Analyzovali proto údaje o narozeních a úmrtích sedmi druhů primátů v 25 let dlouhém časovém úseku. Mezi sledovanými druhy byli jihoameričtí chápani a malpy, afričtí paviáni babuini, kočkodani diadémoví, šimpanzi a gorily. Primitivnější madagaskarské primáty zastupovali lemuři sifaka.

Výsledky studie ukázaly, že navzdory proměnlivému množství sezónních srážek jsou populace primátů stabilnější než u jiných druhů savců nebo u plazů a ptáků. A proč se primáti s fluktuacemi počasí a dostupnosti potravy vyrovnávají lépe než jiná zvířata? Možné vysvětlení nabízí „nevybíravost“ a potravní flexibilita primátů, kteří sežerou ovoce, listy a kořínky stejně jako hmyz nebo drobné obratlovce. Primáti také obvykle žijí v tlupách, jejichž příslušníci mezi sebou sdílejí informace a snadněji tak nacházejí zdroje potravy a vody. Lidé fungují podobně a vědci nevylučují, že právě schopnost lehce snášet výkyvy prostředí byla jednou z příčin evolučního úspěchu časných předků moderního člověka.

Zdroj: National Evolutionary Synthesis Center, American Naturalist

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít