Výstava zlatých předmětů v brněnském muzeu láká velký počet návštěvníků
Nevyčíslitelnou cenu nejen uměleckou, ale i čistě materiální má výstava ‚Zlato - symbol moci a bohatství‘, která dnes začala v Moravském zemském muzeu v Brně. Jde o kolekci z bohatých fondů muzea vytvořenou k jeho letošnímu 195. výročí. Ve vitrínách jsou například zlaté nuggety, mince od 7. století před naším letopočtem a šperky včetně světově proslulých nálezů z období Velké Moravy.
Exponáty v jediném malém sále nepřetržitě střeží dva policisté. To je také jeden z důvodů, proč výstava trvá jen 17 dní.
„Více než 90 procent artefaktů jsou materiály z depozitářů. Jsem si jist, že absolutní většina návštěvníků naší instituce je nikdy neviděla, některé byly parciálně vystavovány, ale hlavní množina jsou věci, které dosud byly ukryty v depozitáři a my se jimi chceme pochlubit. Je to termínovaná nabídka a bezpochyby se nebude opakovat,“ vysvětluje ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.
Expozice ukazuje různé podoby zlata včetně těch přírodních. Většinou ze zahraničních nalezišť, připomenuta je ovšem i poslední zlatá horečka u nás z roku 1927 na Vodňansku.
„Listonoš Prošek šel po silnici, kde dělníci roztloukali křemen z Hasíkova lomu, a našli žluté plíšky. V první chvíli ani netušili, že je to zlato. Pan listonoš ho vzal do Vodňan a tam se potvrdilo, že šlo skutečně o zlato, a vznikla tam taková malá zlatá horečka,“ vysvětluje vedoucí mineralogického oddělení muzea Stanislav Houzar:
„Pro nás jako Českou republiku je to nejkrásnější zlato. Největší plechy mají až 8 centimetrů. My tu máme skromnější vzorek. Je to výjimečné tím, že pravděpodobně nepochází vyloženě z nějakého velkého ložiska zlata, ale z nějakého nahodilého nálezu,“ dodává Houzar.
Výstava připomíná také fakt, jak významnou a někdy i temnou úlohu zlato v dějinách lidstva sehrálo - to platí mimo jiné i pro vzácné zlaté šperky z velkomoravského období.
Podle Luďka Galušky z archeologického ústavu muzea totiž použité příměsi odpovídají slitině užívané v té době na jiných místech Evropy:
„Část může pocházet z lupu Moravanů, který si přivezli, když se pravděpodobně účastnili na přelomu 8. a 9. století válek Karla Velikého. Tehdy Karel Veliký zlikvidoval avarský kaganát a je pravděpodobné, že ti staří Moravané se toho účastnili.“
„Jestliže životopisec Karla mluví o nějakých 12 vozech plně naložených zlata, stříbra a lupu, který si Karel Veliký odvážel do Francké říše, tak si dokážu představit, že si Slované jeden takový vůz mohli odvést taky. Odtud může pocházet ta část zlata na výrobu šperků,“ říká Galuška.
Kolekce zlata z depozitářů Moravského zemského muzea bude k vidění do 18. listopadu, denně od 9 do 20 hodin.
