Příběh ‚košického Palacha‘ Lefčíka objevuje Slovensko až po letech
Necelé tři měsíce po Janu Palachovi hořela v Československu další lidská pochodeň. Tentokrát daleko na východě, v Košicích. 11. dubna 1969 se tam na ulici zapálil mladý voják Michal Lefčík, který následkům popálenin podlehl.
Tehdejší komunistický tisk mu věnoval malou zmínku v novinách. Lefčík dnes nemá v Košicích žádnou pamětní desku, jeho příběh se však pomalu dostává na světlo.
Michal Lefčík se zapálil v centru Košic na poměrně rušném náměstí. Podle očitých svědků se nejdříve polil hořlavinou, kterou nasákl jeho těžký plstěný vojenský kabát, a když se pak zapálil, uběhl několik desítek metrů směrem k domům na kraji náměstí. Lidé se ho snažili uhasit, ale už bylo pozdě.
Příspěvek o "košickém Palchovi" natočil zpravodaj ČRo na Slovensku Vojtěch Berger
Nedaleko události byl tehdy i košický výtvarník Peter Kalmus, tehdy šestnáctiletý, o tři roky mladší než Levčík. „Najednou mě někdo dojel na kole a říká: Strašná věc, tady na náměstí shořel muž,“ popisuje Kalmus.
Po osudu Michala Lefčíka mohl Peter Kalmus začít pořádně pátrat až po sametové revoluci. Zjistil, že devatenáctiletý Lefčík pracoval v Praze a krátce před sebeupálením dostal povolávací rozkaz na vojnu. Sloužit měl doma, na východním Slovensku.
Lefčíkův odpor k armádě však podle pana Kalmuse nemohl být až tak silný, aby si kvůli němu vzal život. „Ale i kdyby to byla pravda, že vlastně – nebudu sloužit téhle bolševické armádě a tak dále – i tak je to fakt, že se upálil. Na náměstí před pomníkem se upálil,“ říká Kalmus.
Otázku, proč si to udělal, už nikdo Michalu Lefčíkovi položit nestihl. Když ho přivezli do nemocnice, bylo už pozdě, jak vzpomínal před 20 lety v dokumentu Slovenské televize lékař, který Lefčíka přijímal.
„Viděl jsem na stole chlapa celého shořelého, malé postavy, který nejevil vůbec známky života – bez pulsu, bez tlaku,“ konstatuje lékař na záznamu.
Vzkaz u pomníku
Podle svědků nechal Michal Lefčík na místě svého posledního činu malý papírek s odkazem. „Na tom pomníku zůstalo před kamenem: Jsem košický Palach nebo něco takového. Dvě, tři slova, lísteček, který samozřejmě sebrala kriminálka,“ dodává Kalmus.
Podle toho, co pan Kalmus za desítky let pátrání zjistil, se Michal Lefčík v Praze seznámil s Janem Palachem. V Košicích proto stále kolují spekulace, že Palach měl kolem sebe skupinu pokračovatelů, kteří se měli upálit po něm. Skupinu, do které mohl patřit i Michal Lefčík.
„Toho se bojím, jestli je dneska slovenská společnost po téměř půl století připravená na tu oběť. Přijmout ji a nějak se s ní vypořádat,“ podotýká Kalmus.
Na pohřeb Michala Lefčíka v malé vesnici u Košic přišlo jen několik vojáků. Po pohřbu pak čekaly rodinu policejní výslechy a šikana.
Michal Lefčík dnes nemá v Košicích žádný památník. Pamětní deska byla sice už hotová, stálo na ní, že se Lefčík upálil na protest proti sovětské okupaci Československa. Město ale nakonec desku nepovolilo osadit, nejdřív by prý musela odborná komise přezkoumat Lefčíkův případ a jeho motivy.
