„Byl to čilý, veselý, chytrý kluk. Velice impulzivní a vyřizoval si věci velmi rychle. Bylo s ním veselo,“ vypráví Stanislav Hamr. S Janem Palachem se kamarádil od dětství.
Čtyřicet sedm let uplynulo od chvíle, kdy se v horní části Václavského náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil student filosofie Jan Palach. Jeho čin, kterým chtěl vyjádřit protest proti sovětské okupaci Československa, připomíná dvojice soch, které dnes byly slavnostně odhaleny na pražském Alšově nábřeží. Jmenují se Dům matky a Dům syna a městu je věnoval zesnulý americký sochař českého původu John Hejduk.
Někteří studenti středních a vysokých škol budou držet hladovku. Chtějí tak připomenout odkaz Jana Palacha. Zítra uplyne 47 let od chvíle, kdy se student filozofické fakulty zapálil na protest proti vývoji v Československu po okupaci v srpnu 1968.
Jana Palacha bude v hlavním městě připomínat pomník. Dvojici kovových objektů nazvaných Dům syna a Dům matky slavnostně odhalí na Alšově nábřeží vedle Rudolfina tuto sobotu, v den 47. výročí Palachova sebeupálení. Pomník Praze věnoval americký architekt a sochař českého původu John Hejduk.
Zhruba stovka lidí si na pražských Olšanských hřbitovech připomněla 46 let od sebeupálení Jana Palacha. Účastníci akce šli v průvodu od Palachova hrobu na Václavské náměstí.
Na místě dnes opuštěného a rozpadajícího se domu ve Všetatech na Mělnicku, kde žil kdysi Jan Palach se svou rodinou, by měl být v budoucnu památník připomínající jeho zápalnou oběť. Podoba ještě jasná není, to by se však brzy mělo změnit – do konce března by měla být vypsaná architektonická soutěž.
V Praze na Staroměstské radnici začíná výstava fotografií s názvem Jan Palach. Snímky zachycují okamžiky od Palachovy tragické smrti před 45 lety až po jeho pohřeb.
Jeden z následovníků Jana Palacha byl z Maďarska. Zapálil se čtyři dny po Palachovi a i on skončil tragicky. Jeho památku v posledních letech v Budapešti uctívají pravidelně.
Přesně před pětačtyřiceti lety zemřel na následky popálení Jan Palach. Dnes uznávaný sochař Olbram Zoubek mu tehdy chtěl prokázat poslední službu jako umělec. Šel do Ústavu soudního lékařství na pražském Albertově a sejmul mu posmrtnou masku. Ta se pak stala součásti výzdoby na Národním muzeu.
Vzpomínkovým průvodem Prahou dnes lidé uctili památku Jana Palacha. Student Filozofické fakulty UK se před 45 lety na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. O několik dní později svým zraněním podlehl.
Před 45 lety se na protest proti sovětské okupaci upálil tehdy dvacetiletý student Jan Palach. Svůj život obětoval pro národ a jeho svobodu. Chtěl vyburcovat společnost z letargie, do které se začala propadat necelých pět měsíců po okupaci Československa v srpnu 1968. Palachovu památku si dnes připomněli také v Mělníku.
Pětačtyřicáté výročí dne, kdy se v Praze upálil student Jan Palach, si připomenou v Olomouci. Ráno za něj odslouží vzpomínkovou mši, na večer svolali studenti vzpomínkový pochod.
Český kalendář bude mít od dnešního dne o dva významné dny více. Osmadvacátý březen, který připomene narození učitele národů Jana Ámose Komenského. A šestnáctý leden, který bude v kalendáři označený jako Den památky Jana Palacha. Novela zákona začíná platit v den, kdy by se Jan Palach dožil šedesáti pěti let.
Seznam devíti významných dnů v českém kalendáři se rozšíří o dva nové. Po Poslanecké sněmovně schválil dnes i Senát Den památky Jana Palacha a Den narození Jana Amose Komenského. Novelu zákona musí ještě podepsat prezident.
Necelé tři měsíce po Janu Palachovi hořela v Československu další lidská pochodeň. Tentokrát daleko na východě, v Košicích. 11. dubna 1969 se tam na ulici zapálil mladý voják Michal Lefčík, který následkům popálenin podlehl.
Už příští rok by mohl v kalendáři přibýt další významný den. 16. leden by měl připomínat oběť Jana Palacha, který se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil. Počítá s tím návrh zákona, který připravili poslanci vládní koalice. Sněmovna se k němu dnes vrátí ve druhém čtení.
Nově zvolený prezident Miloš Zeman zkritizoval včerejší výrok komunistického poslance Miroslava Grebeníčka. Ten zpochybnil motiv činu Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci Československa.
Komunistický poslanec Miroslav Grebeníček ve sněmovně zpochybnil, že se Jan Palach upálil kvůli komunistické totalitě. Řekl to při projednávání novely, podle které by se den Palachova činu měl zařadit mezi významné dny. Část poslanců na protest proti jeho tvrzení odešla ze sálu.
Polská oscarová režisérka Agniezska Hollandová natočila vůbec první hraný film o sebeupálení Jana Palacha s názvem Hořící keř. Financovala ho soukromá televizní společnost HBO, pro kterou to je nejdražší projekt v historii její evropské pobočky. V neděli 27. ledna nasadí první díl třídílné série do vysílání. Pak ji uvede 30. ledna na festivalu v Rotterdamu a Hořící keř by chtěla promítnout také v Karlových Varech.
Mše svatá uctí památku Jana Palacha, studenta Filozofické fakulty, který se před 44 lety upálil na Václavském náměstí na protest proti totalitě, postupující normalizaci a letargii společnosti.
Na pražském Václavském náměstí se dnes odpoledne sešli někdejší disidenti, aby si v den výročí upálení Jana Palacha připomněli své zatčení během takzvaného Palachova týdne v roce 1989. Na stejném místě, kde je tehdy zadržela komunistická policie, podpořili také protesty studentů, aby místa radních pro školství v některých krajích obsadili zástupci KSČM.
Výročí tragického činu studenta Jana Palacha si dnes připomněli na Mělnicku. Tehdejší student Filosofické fakulty University Karlovy se upálil na Václavském náměstí v Praze na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Před 44 lety, 16. ledna 1969, se v Praze na Václavském náměstí upálil student Jan Palach. Hrdinský a zároveň tragický čin mladého člověka zaznamenalo tehdejší rozhlasové vysílání, při jehož poslechu z archivu Českého rozhlasu i mnoho let po odvysílání doslova mrazí.
Češi si v těchto dnech připomínají 44. výročí sebeupálení studenta Karlovy univerzity Jana Palacha. Vzpomínkové akce naplno vypuknou ve středu 16. ledna. V pátek bude mít premiéru třídílný film polské režisérky Agniezsky Hollandové Hořící keř.
Do českého kalendáře možná přibude nový významný den, a to den k uctění památky Jana Palacha. Skupina koaličních poslanců navrhla přidat 16. leden jako den vzpomínky na tehdejšího studenta filozofické fakulty Jana Palacha. Ten se právě 16. ledna roku 1969 upálil na protest proti stavu ve společnosti po vstupu vojsk varšavské smlouvy do Československa. O tři dny později svým zraněním podlehl.
Ve Všetatech na Mělnicku plánují v rodném domě Jana Palacha vybudovat muzeum. Dvoupatrová budova, která připomíná zámek, je v havarijním stavu a chátrá. Opravit jej a otevřít v něm kulturní zařízení chce občanské sdružení, kterému ale zatím chybí peníze.
Před 43 lety se upálil Jan Palach. Dvacetiletý student Filozofické fakulty University Karlovy Jan Palach se 16. ledna 1969 odpoledne na Václavském náměstí poblíž sochy sv. Václava polil hořlavinou, zapálil na sobě oblečení a přivodil si těžké popáleniny.