Praha má nový pomník věnovaný Palachovi. Při odhalení zazněla i báseň z roku 1969
Čtyřicet sedm let uplynulo od chvíle, kdy se v horní části Václavského náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil student filosofie Jan Palach. Jeho čin, kterým chtěl vyjádřit protest proti sovětské okupaci Československa, připomíná dvojice soch, které dnes byly slavnostně odhaleny na pražském Alšově nábřeží. Jmenují se Dům matky a Dům syna a městu je věnoval zesnulý americký sochař českého původu John Hejduk.
Pomník tvoří dvojice sedmimetrových kovových objektů – kvádrů, ze kterých zhruba od půlky výšky ční jakési ostny či plameny. Dům matky má ostny svislé a Dům syna jakoby rozevřené, šlehající.
Dům matky je pokrytý přirozenou rzí, kvůli které pomník instalovali na místo už v půlce prosince – to aby stihl do odhalení zkorodovat. Dům syna je pak v kontrastu s tím stříbrně lesklý.
Inspirací pro toto dílo byla Johnu Hejdukovi báseň jeho blízkého přítele, amerického básníka Davida Shapira. Ten v roce 1969 poté, co si v novinách přečetl o smrti Jana Palacha, napsal báseň Pohřeb Jana Palacha. Píše v ní také o Palachově matce a o tom, co po smrti syna prožívala.
Další inspirací pak byl Hejdukovi obraz Paula Cézánna Dům sebevraha.
Památník není v Praze k vidění poprvé. Podobné dílo – ovšem ze dřeva – bylo vystaveno začátkem 90. let na Pražském hradě. Zůstalo tam až do roku 2000, kdy ho však kvůli špatnému technickému stavu museli odstranit.
John Hejduk už nežije, zemřel na přelomu tisíciletí, u slavnostního odhalení však nechyběli jeho dva blízcí spolupracovníci.
Ze Spojených států dorazil jednak architekt James Williamson, který se v osmdesátých letech podílel na první realizaci díla, a přijel i básník David Shapiro, který svou báseň „Pohřeb Jana Palacha“, jejíž text ostatně sousoší doplňuje, osobně zarecitoval.
