„Drony krátkého doletu nyní představují jednu z nejsmrtelnějších hrozeb pro civilisty ve frontových oblastech,“ uvedla šéfka mise Denielle Bellová. V lednu podle ní tyto zbraně zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň.

Mise OSN zjistila, že kvůli útokům bezpilotních letounů krátkého doletu shazujících výbušniny zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění. „(Drony) zasahovaly lidi v jejich autech, autobusech a na ulici,“ uvedla Bellová.

Většinu těchto útoků měly podle OSN pravděpodobně na svědomí takzvané FPV drony, které jsou vybaveny kamerami, a jejich operátoři tak mají v reálném čase možnost vidět potenciální cíle. V zásadě to operátorovi umožňuje s vyšší mírou jistoty posoudit, zda je případným cílem vojenský nebo civilní objekt či osoba, píše mise OSN a upozorňuje, že nárůst obětí dronů krátkého doletu vyvolává vážné obavy ohledně dodržování základních principů mezinárodního humanitárního práva.

Na 95 procent obětí těchto dronových útoků OSN v lednu eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní vojska. Zbylých pět procent připadá na ukrajinské území okupované Ruskem.

Podobný poměr platí i pro celkový počet lednových civilních obětí, ze kterých OSN 89 procent zaznamenala na území kontrolovaném Ukrajinou. Nejvíce obětí z řad civilistů eviduje poblíž frontové linie - v Chersonské, Záporožské a Doněcké oblasti.

Mise OSN potvrdila od 24. února 2022, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, až dosud 12 605 zabitých a 29 178 zraněných civilistů na Ukrajině. Upozorňuje zároveň, že skutečný počet bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války. Toto město nyní okupují Rusové.