Ostatky faráře Josefa Toufara, kterého umučila StB, by se mohly vrátit do Číhoště
Věřící z Číhošti na Havlíčkobrodsku viděli v prosinci 1949 během bohoslužby nezvyklý pohyb křížku na oltáři v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Kněze Josefa Toufara kvůli tomu umučila Státní bezpečnost. Agenti z něj chtěli za každou cenu dostat přiznání, že celou věc zinscenoval. Minulý týden tým odborníků vyzvedl údajné farářovy ostatky z hromadného hrobu na hřbitově v pražských Ďáblicích. Antropologové i genetici je budou analyzovat, poté by se mohly vrátit do Číhoště.
„Byly udělány tři křížky, které byly na bočních oltářích. Tento je poslední, který se zachoval. Je z roku 1901 nebo 1902 a je z božího oltáře,“ popisuje kostelník Stanislav Prášek křížek zdobící oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.
Náročná práce čeká antropology, kteří budou identifikovat údajné ostatky kněze Josefa Toufara umučeného StB. Reportáž natočila E. Rajlichová
Jak dopadl originál křížku, podle něj nikdo neví.
Od takzvaného číhošťského zázraku uplyne v prosinci už 65 let, pohyb krucifixu však dodnes nikdo spolehlivě nevysvětlil. I tato záhada tam stále táhne řadu lidí.
„Abychom viděly to místo, kde se něco takového událo. Těžko říct, jestli to byl zázrak. To bych musela být při tom v té době,“ svěřila se jedna z návštěvnic Číhoště.
Proti vyzvednutí ostatků faráře Josefa Toufara z hromadného hrobu na hřbitově v pražských Ďáblicích už dřív protestovalo Sdružení bývalých politických vězňů. Zdálo se jim, že tento krok by mohl degradovat ostatní oběti komunismu. Naopak ale Konfederace politických vězňů odkrytí hrobu podpořila. Josef Toufar zemřel na konci ledna 1950 na následky brutálních výslechů Státní bezpečnosti.
Místního faráře Josefa Toufara, ze kterého se Státní bezpečnost snažila v zimě roku 1950 doslova vytlouct přiznání, že pohyb křížku zinscenoval, připomíná portrét vedle kazatelny a také dva pomníky před kostelem.
O vyzvednutí ostatků umučeného kněze z hromadného hrobu v pražských Ďáblicích přitom usilovali příbuzní už dvakrát - poprvé na konci 60. let, potom i těsně po sametové revoluci.
„Bylo to Toufarovo přání. Měl nějakou srdeční slabost, v roce 1948 se mu při cestě na kole z Ledče nad Sázavou do Číhoště udělalo velmi zle a myslel si, že umře, a tehdy neteři řekl: Mařenko, kdyby se se mnou něco stalo, chtěl bych být pohřbený v Číhošti,“ říká spisovatel a publicista Miloš Doležal, autor životopisné knihy o Josefu Toufarovi.
Údajnou kostru faráře Josefa Toufara budou antropologové ve spolupráci s Ústavem soudního lékařství MU v Brně zkoumat zřejmě několik měsíců
Na exhumaci uvolnil peníze pražský magistrát až letos. Na začátku listopadu ostatky vyzvedli antropologové a v dalších měsících je budou společně s genetiky analyzovat.
„Musíme si uvědomit, že na jakýkoli biologický materiál působí negativně vlivy vnějšího prostředí. V tomto případě je největším nepřítelem identifikační genetiky vlhko, chemické složení půdy a následně přítomné mikroorganismy,“ vysvětluje forenzní genetik Dan Vaněk, který má zkušenosti s identifikací ostatků z válečných hrobů v Bosně a Hercegovině.
Číhošťský zázrak
Při mši svaté o 3. adventní neděli 11. prosince 1949 se několikrát během kázání místního faráře Josefa Toufara pohnul asi půl metru vysoký kříž nad svatostánkem na hlavním oltáři místního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Sám farář se o události dozvěděl od farníků až několik dní poté. Stejný jev se měl údajně opakovat na Boží hod vánoční a v době postní, kdy již Toufar nežil. Zemřel v nemocnici na Bulovce v Praze 25. února 1950.
Při mši svaté o 3. adventní neděli 11. prosince 1949 se několikrát během kázání místního faráře Josefa Toufara pohnul asi půl metru vysoký kříž nad svatostánkem na hlavním oltáři místního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Sám farář se o události dozvěděl od farníků až několik dní poté. Stejný jev se měl údajně opakovat na Boží hod vánoční a v době postní, kdy již Toufar nežil. Zemřel v nemocnici na Bulovce v Praze 25. února 1950.
Fakt, že Josef Toufar jako kněz neměl přímé potomky, věc ještě více komplikuje. Ale vzorky se dají získat od dosud žijících příbuzných.
„Nevím, jaká je v tomto případě konkrétní konstelace. Pokud bychom měli někoho z bližších příbuzných, lze to udělat. Není to už tak jednoduché, musela by se udělat rozšířenější sada testů,“ dodává Vaněk.
Detektivní úkol čeká i na antropology. Ostatky nalezené na ďáblickém hřbitově bude prozkoumávat i vedoucí antropologického oddělení Národního muzea Petr Velemínský.
„Na základě 14denního hledání jsme vyzvedli a dovezli do antropologického oddělení Národního muzea do Horních Počernic jednu kostru a zde bude probíhat další šetření a ověřování, zda by mohlo jít o pana faráře,“ upřesnil Velemínský.
Ostatky faráře Josefa Toufara, kterého v 50. letech ubili příslušníci StB kvůli takzvanému číhošťskému zázraku, by se mohly vrátit na Vysočinu
Nalezenou kostru budou antropologové Národního muzea ve spolupráci s Ústavem soudního lékařství Masarykovy univerzity v Brně zkoumat zřejmě několik měsíců.
Ostatky by se pak mohly vrátit i do Číhoště - tamní starosta Jaroslav Tvrdík by to uvítal.
„Jestli bude blahořečen a lidé pojedou do Číhoště, kde sloužil, tak by tam asi mělo být něco, k čemu se můžou pomodlit nebo čemu můžou vzdát poctu,“ vysvětluje Tvrdík.
Římskokatolická církev usiluje o blahořečení Josefa Toufara už více než rok. Jenže než církev takovou formu úcty uzná, může to trvat i několik let. Až potom může být číhošťský kněz prohlášen za svatého.
Jeho ostatky k tomu až tak potřeba nejsou, podstatnější je spíš Toufarův život a mučednická smrt.
