Odkaz mistra Jana Husa má nadčasové poselství, shodují se odborníci
Dnes si připomínáme jednu z nejvýznamnějších postav českých dějin - mistra Jana Husa. Tento středověký teolog a kazatel se ve své době zaměřoval na kritiku církve, která měla vést k její morální obrodě. Pro své kritické názory byl ale označen za kacíře a 6. července roku 1415 v Kostnici upálen.
Rodák z Husince vystudoval pražskou univerzitu, na které v roce 1396 získal titul mistra svobodných umění. Poté, co byl vysvěcen na kněze, začal kázat v Betlémské kapli. Jak říká historik Jaroslav Šebek, ve svých kázáních Hus kritizoval odpustky, ale i další mravní prohřešky katolické církve.
„Hus vystupoval proti tomu, že církev si příliš zakládala na svém bohatství a na své moci. V tu danou chvíli chtěl změnit negativní obraz církve výraznější reformou, která bude směřovat k podstatným obsahům víry a zbaví ji té vnějškovosti a nekřesťanských nálepek,“ říká Šebek.
Kritika dobových církevních praktik a pevné přesvědčení o pravdivosti jeho názoru nakonec Jana Husa přivedla na hranici. Církevní koncil ho obvinil z kacířství a Hus byl následně 6. července v Kostnici upálen. Podle představitelky Církve československé husitské Hany Tonzarové je odkaz Mistra Jana Husa v našich zemích stále živý.
„Jeho myšlenky a jeho odkaz jsou nadčasovým poselstvím pro současnou společnost v mnoha otázkách. V otázkách mravní obrody společnosti, duchovní obnovy člověka, demokratického uspořádání společnosti. To vše lze v Husových spisech a myšlenkách najít,“ vysvětluje Tonzarová.
Českého kazatele a reformátora si dodnes připomínají na mnoha místech republiky. Vedle Husince či pražské Betlémské kaple je to například Krakovec, kde - jak potvrzuje místní kastelán Jiří Sobek - mistr Jan Hus působil poslední rok svého života.
„Tady napsal takovou krásnou obranu, kterou známe pod názvem O knězi Kuchmistrovi. Je to polemika, kde velmi jadrně dokázal, že i nejhorší člověk je lepší ďábla, a že papežská klatba mu nemůže ublížit, pokud není v souladu s Božím řízením. Tady ho taky zastihlo pozvání na Kostnický koncil,“ upřesňuje.
Ačkoli církev se nepříjemného kritika zbavila, smrt mistra Jana Husa na hranici měla nechtěný účinek. Stal se mučedníkem, jehož myšlenky vyvolaly mohutné politické a sociální hnutí. To pak významně zasáhlo nejen české země, ale i celou Evropu.
Na Husa se vzpomíná i v Kostnici
Řada vzpomínkových akcí se koná také přímo v německé Kostnici, kde před 598 lety poslal církevní koncil českého myslitele, reformátora a kněze na hranici.
Upálení církevního reformátora si asi 150 lidí z Německa, Česka nebo Švýcarska, mezi nimiž nechyběl starosta Kostnice nebo Tábora, připomnělo u pamětního Husova kamene. „Jeho postava je tady samozřejmě známá. Vztah k němu už je nyní bezkonfliktní, jako k významné historické postavě,“ říká předseda Společnosti Husova muzea Jan Kalivoda.
Jako muzeum slouží dům, kde trávil Jan Hus svůj pobyt v Kostnici. I ten patří k navštěvovaným památkám. „Sice je nenápadné, malé, ale je známé a máme 12 až 15 tisíc návštěvníků ročně, třetina je z Čech, třetina z Německa a třetina ze zbytku celého světa,“ dodává Kalivoda.
