Jeskyně jako záznam vývoje prehistorických vačnatců
Unikátní vápencové jeskyně v Austrálii, stará 15 milionů let, přibližuje díky ještě starším kostem téměř celý životní cyklus pradávných živočichů.
Tým výzkumníků z Univerzity Nového Jižního Walesu odkryly na dně jeskyně stovky výjimečně zachovalých zkamenělin. Vedle zaniklého druhu Nimbadon lavarackorum šlo o pozůstatky předchůdců klokanů, vakovlků nebo netopýrů. Srovnáním lebek 26 různých jedinců různého věku se ukázalo, že tehdejší mláďata se vyvíjela obdobně jako ta současná. Rodila se zřejmě už měsíc od početí a svůj raný vývoj trávila v matčině vaku. Jako první se vyvíjely kosti v přední části hlavy, aby mláďata mohla sát mateřské mléko. Zbytek lebky se vyvinul až později, se změnou potravy. Aby vačnatci mohli žvýkat listy, byly jejich lebky poměrně masivní. Samotný mozek přitom nebyl příliš velký.
Množství zkamenělin naznačuje, že stejně jako dnešní klokani, i jejich předci žili pohromadě v rodinách nebo větších skupinách. Zvířata se pravděpodobně do jeskyně dostala nedobrovolně, když do ní propadla otvorem v horní části bez možnosti úniku. Strop a stěny mezitím podlehly erozi a z jeskyně zbylo pouze dno. Fosilie se nacházely hned u povrchu a tisíce dalších kostí jsou ještě ukryty v hlubších vrstvách.