Končí v Česku vodní blahobyt? Vodu z přírody vyhání hospodaření na půdě, z měst pak beton
„Všichni na vlastní kůži pociťujeme, že vodní blahobyt již skončil a je potřeba začít vodu využívat daleko efektivněji,“ prohlásil ministr životního prostředí Richard Brabec před letní sezonou. Mezitím většině Čechů z kohoutku dál tekla pitná voda, pitnou vodou splachovali a v pitné vodě se i sprchovali.
V menších městech a obcích ale problémy opravdu začínají pociťovat. Například v části města Bystřice ve středních Čechách obyvatelům přestala téct voda v květnu, protože vodovod už neměl z čeho brát. Radní museli zakázat napouštění bazénů a zalévání pitnou vodou. „Nerespektování zákazu může znovu vést k výrazným poklesům tlaku vody či úplnému přerušení její dodávky," varuje starosta Bystřice Daniel Štěpánek z ODS. Podobnou zkušenost mají i některé další obce po celém Česku.
Aktuálně je v Česku na víc než dvou třetinách území sucho, na pětině plochy dokonce sucho extrémní. Ukazují to mapy sucha Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které jsou dostupné na webu intersucho.cz. Základní data vědci získávají z Českého hydrometeorologického ústavu, vypočítávají z nich půdní vlhkost a srovnávají ji s údaji za posledních 50 let. Ústav začal připravovat i mapy s předpověďmi sucha. Podle nich se v příštích dnech situace nezlepší.
Sucho v posledních letech oslabuje smrkové lesy a ničí je pak lýkožrout smrkový známý jako kůrovec. „Rok 2016 byl extrémní a problémy s přemnoženým kůrovcem doznívají ještě v roce 2017," říká Petr Zahradník z Lesní ochranné služby. To potvrzuje i mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová: „V roce 2016 už jsme dosáhli hranice dvou milionů kubíků vytěženého dřeva napadeného kůrovcem." Podle Petra Zahradníka by se smrk v dostatečně vlhkém prostředí ubránil. „Ovšem když má strom nedostatek vláhy, má menší vitalitu. U takového stromu pak dokonce i menší množství brouků překoná obranné mechanismy a ti strom zlikvidují."
Sucho dělá problémy i zemědělcům. Neúroda v roce 2015 byla tak vysoká, že musel zasáhnout stát a vyplatit zemědělcům kompenzace. Konečná částka za sucho byla 1,26 miliardy korun. „Většina peněz, více než miliarda korun, byla vyplacena za plodiny ke krmným účelům, tedy podnikům v živočišném sektoru," upřesňuje škody ministr zemědělství Marian Jurečka.
Za sucho si můžeme částečně sami
Průměrná teplota v Česku podle statistik hydrometeorologů v posledních desetiletích roste. A podle modelů má stoupat i nadále. Když se nezvýší i množství srážek, bude mít Česko problém. „Za předpokladu vyšší teploty vzduchu bude vyšší výpar, který vzniku sucha sám o sobě nahrává. Pokud budou srážky ‚normální' nebo ‚podnormální', nebudou ke kompenzaci dostačovat, takže sucho může být častější," potvrzuje hydrolog ČHMÚ Jan Daňhelka.
Problematice konce vodního blahobytu se věnuje projekt Týden vody, který můžete sledovat ve vysílání všech stanic Českého rozhlasu v období 19–25. června 2017 nebo na webu iROZHLAS.cz.
Problém je také v tom, že srážky v posledních letech nepřicházejí rovnoměrně. Naprší stejně nebo i více, ale deště jsou intenzivnější a prodlužují se periody sucha mezi nimi. Pokud by krajina dokázala vodu udržet, nevadilo by to. Hospodaření na polích a v lesích ale postupně způsobuje, že voda rychleji odteče do řek a jimi pryč z České republiky. Podobné je to ve městech – zelené plochy vytlačuje dlažba, beton nebo asfalt, do kterých se voda nemůže vsáknout a skončí v kanalizaci.
