Na Marsu možná první budou soukromé společnosti, říká americký astronaut. Ve vesmíru strávil 229 dnů
Ve vesmíru strávil Leroy Chiao celkem přes 229 dní. Účastnil se čtyř misí a při svém posledním pobytu ve vesmíru byl tento americký astronaut čínského původu dokonce velitelem Expedice 10 na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. I po odchodu z NASA se Leroy Chiao věnuje vesmírným technologiím, a to jak ve Spojených státech, tak v Číně. V rozhovoru pro Radiožurnál se i věnoval otázce, zda bude první cesta na Mars, nebo na Měsíc.
Jak moc se vesmírný průmysl od roku 2005, kdy jste byl na své poslední misi, změnil?
Největší změna je, že se do něj zapojují komerční společnosti – nejvýraznější jsou asi SpaceX s Elonem Muskem a Blue Origin s Jeffem Bezosem. Oba jsou vizionáři a jsou odhodlaní. Blue Origin chce vystavět infrastrukturu ve vesmíru, okolo Země a Měsíce, aby podpořili nový byznys. Elon Musk chce cestovat na Mars a založit tam lidskou kolonii.
Zatímco vláda se snaží spíše o výzkumné mise…
Víte, v 60. letech minulého století byla NASA novou agenturou a byrokracie byla pravděpodobně minimální. Byli schopní dostat se na Měsíc za méně než 11 let. Od té doby NASA samozřejmě narostla a změnila se v celkem velkou byrokracii, to se stává všem takovým organizacím. Jsou méně efektivní, všechno trvá déle a stojí to více peněz.
Takže i když NASA pokračuje ve vesmírném výzkumném programu, ve skutečnosti nemá dost peněz, aby tato mašinerie byla schopná fungovat. Naproti tomu tyhle malé, mrštné firmy mají plochou strukturu vedení a jsou schopné pohybovat se mnohem rychleji a účinněji.
Jsou ve svých prvních jedenácti letech...
Přesně tak.
NASA teď nemůže startovat z americké půdy. Jak velká je to pro ni nevýhoda?
Byla chyba, že jsme tak rychle ukončili projekt raketoplánů. Od roku 2011 jsme kvůli tomu zcela závislí na Rusku. SpaceX a Boeing plánují v příštím roce zkušební lety nových komerčních zařízení. Doufejme, že rok na to začnou opět američtí astronauti startovat na ISS (Mezinárodní kosmickou stanici, pozn. red.) z americké půdy.
Když jsme tehdy před sedmi lety přestali používat raketoplány, předpokládalo se, že tato nová plavidla budou připravená mnohem dříve. Ale nic nejde nikdy tak rychle, jak jste si mysleli.
Předpokládám, že to hodně prospělo čínskému vesmírnému programu.
Přesně tak. Čína se v roce 2003 stala teprve třetím národem schopným posílat astronauty do vesmíru. Dnes jsou dokonce jedním ze dvou a dál se rozvíjejí. V roce 2020 začnou stavět svoji vlastní vesmírnou stanici. Bude také mezinárodní – uzavírají smlouvy s mnoha evropskými zeměmi, s Kanaďany a možná dokonce i s Japonci. Berou to velmi vážně.
Zhruba před týdnem vypustili sondu na vzdálenou stranu Měsíce, první svého druhu (více si o tom přečtěte zde). Čína dokonce oznámila vlastní plány na vyslání svých astronautů na Měsíc. Ještě neřekli kdy, ale naznačili, že by to mohlo být v půlce 30. let tohoto století.
Mluvíme o cestě na Mars a na Měsíc. Co bude podle vás dřív?
Myslím, že Měsíc. Bude to jakási zkušební oblast, kde budeme trénovat na mise na Mars a budeme tam vyvíjet vybavení, se kterým na Mars poletíme. Současný plán NASA je postavit velmi malou vesmírnou stanici na orbitě Měsíce. Bude se jmenovat Gateway – Brána – a bude to taková nástupní stanice, ze které budou astronauti buď sestupovat na povrch, nebo provádět jiné operace kolem Měsíce. Anebo odtamtud budeme startovat na místa, jako je Mars.
A kdy tedy poletíme na Měsíc?
To je dobrá otázka, protože – jak už jsme se bavili předtím – nemáme peníze. Nemáme příslib od americké vlády, že bude tento program financovat. Na program Apollo NASA dostávala až 5 procent státního rozpočtu, teď je to kolem 0,4 procenta.
Takže na Měsíci nebo Marsu budou možná rychleji komerční společnosti?
Myslím, že ano. Je možné, že budeme mít vládně-komerční spolupráci. Taková spolupráce dokonce už existuje. NASA chce po komerčních firmách, aby pomáhaly zajišťovat dopravu mezi Zemí a ISS. A to by se mohlo rozšířit i na průzkum vesmíru.
Na celý rozhovor se můžete podívat ve videu.
