Čína chystá přistání vozítka Ču-zung. Stane se druhou zemí, která vypustí rover na Marsu
Na Marsu možná v noci na sobotu přistane čínské vozítko Ču-žung. Potvrdili to představitelé Čínského národního kosmického úřadu. Pokud se přistání podaří, Čína se stane teprve druhou zemí, která vypustí rover na povrch rudé planety.
Čínská sonda Tchien-wen-1, která už je několik měsíců na oběžné dráze Marsu, provede v pátek večer brzdící manévr. Samotné přistání přijde na řadu v sobotu po jedné hodině ráno (SELČ).
Michal Václavík z České kosmické kanceláře podotýká, že bude klesat několikanásobně nižší rychlostí ve srovnání s americkým vozítkem Persevarence, které přistávalo hned po příletu americké sondy k planetě.
„Vozítko Ču-žung bude přistávat z oběžné dráhy, čili ten vstup do atmosféry bude proveden asi čtyřikrát nižší rychlostí oproti Persevarence. Vstupní rychlost se udává něco kolem 4,8 km/s. Největší rychlosti se přistávací pouzdro zbaví s pomocí tepelného štítu. Poté asi ve výšce 4 kilometrů dojde k vytažení brzdícího padáku. Ten se následně odhodí několik set metrů nad zemí. Zajímavé je, že ve výšce asi 100 metrů by se měl sestup zastavit a mělo by se zmapovat okolí pod modulem a vybere se nejvhodnější místo pro přistání, kam dosedne povrchová platforma s vozítkem. Celý přistávací manévr má trvat asi sedm a půl minuty.“
Pokud se vše podaří, vozítko vybavené sadou kamer, dvěma spektrometry, radarem a dalšími přístroji by mělo zhruba do týdne sjet z plošiny a zahájit průzkum části marsovské pánve nazvané Utopia Planitia.
Nejasné kapitoly
Vozítko pojmenované po starověkém ohnivém božstvu by mělo provádět primárně geologický průzkum okolí. Podle geologa a odborníka na Mars z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Petra Brože může pomoct rozluštit některé nejasné kapitoly z historie Marsu.
„Utopia Planitia je obrovská impaktní pánev, která měří více než tři tisíce kilometrů v průměru. To znamená, že to je obrovská díra na povrchu Marsu. Jde o největší impaktní pánev na severní polokouli. Je docela stará, takže nám to dává možnost trochu víc porozumět historii Marsu. Další zajímavá věc je, že severní polokoule je poměrně plochá. Je vidět, že povrch byl něčím v minulosti zakryt nebo zarovnán. A část vědecké obce si myslí, že to mohla být voda. Hypoteticky se tam mohly nacházet oceány nebo oceán.“
108 vteřin ve vzduchu. Vrtulník Ingenuity absolvoval na Marsu pátý let, poprvé přistál na jiném místě
Číst článek
V okolí plánovaného místa přistání, se také nacházejí zvláštní kopce, které mají na vrcholu malé krátery. Podle Brože by teoreticky mohlo jít o bahenní sopky. Na tyto otázky by mohlo čínské vozítko pomoct najít odpověď díky penetračnímu radaru, který může odhalit, co se skrývá pod povrchem pánve
„Když všechno půjde dobře, tak pomocí tohoto zařízení může nahlédnout až do hloubky sto metrů. Bude vysílat radiový paprsek, který bude procházet horninami, pak se bude odrážet zpět spolu s informacemi o tom, jak to vypadá pod vozítkem. A když budeme mít štěstí, tak bychom mohli spatřit podloží a možná bychom tam mohli najít zásoby podzemního ledu. To by nás mohlo nasměrovat k vysvětlení, že tam mohl být oceán, nebo že kopečky v okolí jsou tvořené výstupem vody z pod povrchu, protože by to ukázalo, že oblast je extrémně bohatá na vodu v podobě ledu… Mohli bychom se dozvědět, kolik ho tam je a jak je ta vrstva mocná. To jsou neocenitelná data, protože by mohla pomoct posunout porozumění tomu, proč je ta oblast tak hladká, jak ji vidíme na satelitních datech.“
Velmoc v kosmonautice
Číňané už úspěšně přistáli na Měsíci, ale Mars je podle Michala Václavíka o poznání těžší disciplína. Je tam silnější gravitace a během sestupu atmosférou se může pokazit víc věcí.
„I přistání na Měsíci už jsou automatizovaná a člověk do nich nezasahuje. Ale velkou roli hraje to, že na Marsu je atmosféra, která se využívá pro část manévru a tam to může selhat víc než u Měsíce, kde přistává pouze motoricky. Na Marsu můžou selhat padáky nebo tepelný štít. Je tam větší gravitace, takže jsou tam jiné podmínky a rychlosti,“ vysvětluje Michal Václavík a připomíná, že pokud se vše vydaří, stane se Čína teprve druhou zemí v dějinách, která na Marsu přistála s vozítkem.
Prototyp rakety Starship má za sebou první úspěšný let. Vylétl do deseti kilometrů a ‚předpisově‘ přistál
Číst článek
„To se zatím povedlo pouze Spojeným státům. Ruské přistání sondy Mars 3 je takové sporadické. To přistávací pouzdro dosedlo na povrch, ale do oblasti prachové bouře, takže vysílalo pouze několik desítek sekund a v podstatě neposlalo žádnou informaci. Takže je to takový úspěch, neúspěch. Dále tam byl britský pokus se sondou Beagle 2, který neuspěl a stejně tak evropské pouzdro Schiaparelli také to finální dosednutí nezvládlo. Jediný, kdo zatím na povrch Marsu vysadil nějaké vozítko a úspěšně tam pracoval, jsou Američané. Číňani by byli druzí, kdo by měkce přistál na povrchu Marsu a dokonce tam dopravil i vozítko.“
Ať už to dopadne jakkoliv. Čína má v tomto desetiletí v kosmickém výzkumu velké plány nejen na Marsu. „Čína chce v této dekádě dokázat, že je světovou velmocí v kosmonautice. Plánuje nové mise na Měsíc a na Mars i k jiným planetám. V případě Marsu je dlouhodobějším cílem návrat vzorků na Zem, což Číňané chtějí udělat do půlky třicátých let,“ dodává Václavík.
