‚Lékaři z Jemenu‘ poslala žena přes 5 milionů, jiní uvěří falešnému bankéři. Kyberzločinů je stále víc

Kyberkriminalita roste nebývalým tempem. Zatímco v roce 2022 řešili jihočeští kriminalisté devadesát případů, o rok později už jich evidovali na tisíc. Nárůst byl tedy více než desetinásobný. Pro všechny kyberzločiny je podle policejního preventisty a mluvčího územního odboru policie v Českém Krumlově Miroslava Šupíka společným znakem lidská důvěřivost.

České Budějovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Seniorka používá počítač

Návratnost podvodem vylákaných peněz je podle zkušeností policistů velice malá (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

„Pachatelé u těchto případů na lidskou důvěřivost vyloženě sázejí. Spoléhají na to, že oslovení se nechají zmást tím, že mají napadený bankovní účet, že ženy budou věřit tomu, že někde na misi žije lékař nebo voják, který za nimi přijede a bude s nimi šťastně žít, že lidi zláká představa investování do bitcoinů s vysokým výdělkem, aniž by museli vstát z postele,“ popisuje typické případy policejní mluvčí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor o kyberkriminalitě s policejním preventistou a mluvčím Miroslavem Šupíkem

„Praxe je ale bohužel jiná a tyto osoby většinou končí na obvodních odděleních policie jako poškozené,“ dodává Miroslav Šupík.

V hlavě mu utkvěl například reálný případ z Českokrumlovska. „Paní v seniorském věku komunikovala s podvodníkem, který se vydával za lékaře z Jemenu. Psali si dva roky a ona mu během té doby poslala přes pět milionů korun,“ líčí. Návratnost takto podvodem vylákaných peněz je podle zkušeností policistů velice malá.

Dalším typickým případem je, že nám zavolá někdo jménem naší banky a nabízí nový produkt. Poznáme po hlase, že to není náš bankéř, ale říkáme si, že si třeba naše banka na telefonování klientům najímá externisty. A tak máme snahu volajícímu důvěřovat.

„V rámci takzvaných falešných bankéřů podvodníci dokonce využívají program, pomocí kterého si dokáží změnit své telefonní číslo tak, že se podobá tomu z naší banky,“ upozorňuje Miroslav Šupík.

3:20

‚Vím, že jsi sledoval porno.‘ Kyberšmejdi se snaží vyděračskými e-maily oběti vyděsit, varuje Antivirus

Číst článek

Falešný bankéř nás typicky osloví s nějakým problémem. „Na našem účtu se údajně něco děje – někdo žádá o úvěr, pokouší se provést větší transakci. A oni ověřují, zda jsme to my. Nebo nám rovnou sdělí, že máme napadený účet, a nabídnou velice rychle řešení. Tvrdí třeba, že své peníze zachráníme rychlým převodem na takzvaný bezpečný účet, což bude samozřejmě účet podvodníků, nebo nás přimějí peníze vybrat a vložit do bitcoinmatů,“ vypráví mluvčí.

K tomu, abychom investovali do bitcoinů, často ani není potřeba žádný telefonát. Řada lidí na podvod naskočí sama, když uvěří inzerátu, nejčastěji na internetu a sociálních sítích.

„Je tam popsaný krásný příběh, jak někdo byl ve svízelné finanční situaci, ale rozhodl se s touto společností investovat. A rázem žije pohádkový život. Na konci bývá tabulka, kde vyplníte základní osobní údaje a kontakty. Následně přichází telefonát z té společnosti, kde vám pachatel poděkuje, že jste se rozhodli investovat právě s nimi, sdělí, že jsou zkušená investiční firma a tak podobně. A jak to končívá, všichni víme,“ dodává policista.

Jaké jsou další časté kyberútoky a jak se proti nim bránit? Celý rozhovor s policejním preventistou a mluvčím Miroslavem Šupíkem si poslechněte online.

Eva Kadlčáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme