Když nebudeme používat AI, tak nám ujede vlak, říká šéf kyberúřadu. Praha hostí konferenci Cyber Security

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pořádá v Praze mezinárodní konferenci. Odborníci z celého světa na ní budou v úterý a ve středu diskutovat o dopadech umělé inteligence, ochraně podmořských kabelů nebo kybernetickém válčení. „Umělá inteligence tady je a bude s námi i v dalším období. Je potřeba se s ní naučit pracovat s respektem k ochraně osobních údajů,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál šéf kyberúřadu Lukáš Kintr.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ing. Lukáš Kintr, NÚKIB

Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr (archivní foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podmořská infrastruktura čelila v poslední době útokům. Datové kabely v Rudém moři, které zajišťují internetové spojení mezi Evropou a Asií, nedávno poškodili jemenští povstalci. Jak moc se to týká Česka?
S ohledem na digitalizaci celé české společnosti nebo celkově společnosti a přesun mnoha agent do online prostředí se nás to samozřejmě dotýká poměrně zásadním způsobem. Česká republika je zapojena do globální infrastruktury, na kterou tyto útoky směřují.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s ředitelem NÚKIB Lukášem Kintrem

I proto máme toto téma jako jedno z hlavních na naší konferenci a jsem rád, že se nám povedlo i do tohoto panelu získat erudované odborníky z různých koutů světa.

O tomto tématu budou debatovat kolegové napříč Evropou, Spojenými státy a Tchaj-wanem, kteří o problematice mají velmi blízké znalosti.

Jak v ochraně této infrastruktury může pomoct Česká republika?
Na první pohled by se zdálo, že jako vnitrozemský stát máme možnosti velmi omezené, ale můžeme přispívat zkušenostmi, které souvisí s touto problematikou. Jako stát v ní máme nějaké znalosti a schopnosti.

4:12

Antivirus: ransomwarový gang LockBit se oklepal z policejního zásahu a vydírá další oběti

Číst článek

Skvělým příkladem je práce kolegů z Vojenského zpravodajství, kteří ve spolupráci s dalšími odborníky v minulém roce zpracovali analýzu rizik pro podmořskou infrastrukturu. Tuto zprávu potom přijalo NATO jako celek. A právě to je krásný příklad toho, jak Česká republika může přispět k zajištění bezpečnosti takto důležité infrastruktury.

A co z té zprávy vyplývá? Jestli ji můžete shrnout v jednom nebo dvou bodech, jak ochránit infrastrukturu pod mořem?
Ta zpráva je poměrně rozsáhlá. Je těžké z ní vybrat dva konkrétní body. Nicméně je důležité vůbec tyto hrozby vnímat, protože doposud o tom celá řada odborníků mluvila, ale nikdo se tomu komplexně nevěnoval. Tato zpráva je jakési odstartování aktivity a komplexní snahy o zajištění bezpečnosti té infrastruktury.

Využití AI

Evropský parlament minulý týden schválil akt o umělé inteligenci, který poprvé nastavuje pravidla pro využití AI v praxi. Největší spory byly ohledně využívání systémů na rozpoznávání obličejů přes kamery na veřejnosti. Někteří europoslanci, například z Pirátské strany, se obávají, že by to mohly zneužívat autoritativní režimy. Jak nová pravidla hodnotíte vy?
Umělá inteligence tady je a bude s námi i v dalším období. Je potřeba se s ní naučit pracovat s respektem k ochraně osobních údajů. Nicméně autoritativní režimy dnes již zcela běžně tyto techniky používají, takže regulace na evropské úrovni proti tomu z mého pohledu příliš nezmůže.

Na evropské úrovni bylo potřeba najít systémové a mezinárodně koordinované řešení, což se podařilo, ale jak už to bývá, je to kompromis 27 členských zemí. Snažili jsme se do něj aktivně zapojit a přinést tam náš vhled na problematiku. Snad se to i částečně podařilo.

Slídili doma i za hranicemi. Uniklé dokumenty ukazují, jak Čína využívá nestátní hackerské skupiny

Číst článek

A můžete říct krátce v čem?
Jak jsem říkal, neomezovat umělou inteligenci příliš tak, abychom ji byli schopni používat, protože když ji nebudeme používat, tak nám v tom globálním měřítku ujede vlak.

S tím souvisí i to, kdo dodává klíčové informační technologie pro stát nebo firmy v kritické infrastruktuře a jestli není možné přes jejich systém data zneužívat. V Česku by to měl řešit nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který má prověřovat důvěryhodnost dodavatelských firem. Jak je tento zákon daleko? A jak si stojí Česko v porovnání s ostatními státy EU?
Sportovní terminologii lze říci, že se dlouhodobě pohybujeme v čele pelotonu. Ten zákon je aktuálně projednáván Legislativní radou vlády, která předchází samotnému předložení na vládu, a to očekáváme v průběhu první poloviny tohoto roku.

Co považujete za nejdůležitější v tom zákoně?
Zákon je předkládán ze dvou základních důvodů. Tím prvním je, že musíme transponovat evropskou směrnici NIS 2, která napříč členskými státy harmonizuje pravidla. A tím druhým důvodem je nastavení mechanismu, který umožní České republice řešit strategickou závislost na dodavatelích ICC technologií.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme