Více znalostí o kybernetické bezpečnosti, i když méně odborných, by měli získat žáci všech základních a středních škol. To vyplývá z revize rámcových vzdělávacích programů v informatice.
Česko by si mohlo určovat, které technologické firmy si pustí do kritické infrastruktury. Ty od rizikových dodavatelů by mohlo zakázat. Navrhuje to nový zákon o kyberbezpečnosti.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost doporučil sadu kroků, které mohou zamezit případné kompromitaci. Jde například o blokaci souborů .rdp v e-mailové službě.
Česko mělo do čtvrtka přijmout unijní kybernetickou směrnici. V pořadu Pro a proti na Plusu o ní diskutují prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund a poslanec Petr Letocha (STAN).
„Nechceme opakovat situaci, kdy budeme překvapeni v nejméně vhodný moment a budeme pak muset ze dne na den hledat nějaké řešení,“ řekl pro Radiožurnál ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.
Česko by si mohlo určovat, koho si (ne)pustí do nejcitlivějších systémů. Navrhuje to nový kyberzákon. „To je extrémně důležité i pro obranu a pro použití ozbrojených sil,“ říká šéf armády Karel Řehka.
„Záleží, jak na tom vysoká škola v daný moment je. Pokud se kyberbezpečností zabývá nebo už je regulována stávajícím zákonem, moc změn ji nečeká,“ uvedla mluvčí kyberúřadu Dvořáková.
„Veřejná správa nemůže dělat svou práci dobře, dokud všichni do zblbnutí opakují bludy o úřednících – o tom, jak jsou líní, neschopní, nic nedělají, chodí domů ve dvě a mají své jisté,“ říká odborník.
Češi příliš nevěří státní správě, vládě, politikům ani sobě navzájem. Věří místním samosprávám, policii či justici, ukázal nedávný průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
O zákazu prodeje rozhodla administrativa amerického prezidenta Joe Bidena v půlce června. Američané se bojí, že by antivirus firmy s vazbami do Ruska mohl krást data.
Ztráta kufru nebo zpožděný let není to nejhorší, co vás může na dovolené potkat. Na okamžik, kdy „přepnete“ do dovolenkového módu, totiž čekají kyberútočníci.
Pět českých organizací se postavilo proti návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Na důvody a mnoho dalšího se ptá Tomáš Pancíř prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda.
Pět podnikatelských organizací včetně Hospodářské komory vyzvalo dopisem premiéra Petra Fialu (ODS), aby přerušil schvalování zákona o kybernetické bezpečnosti.
Se začátkem eurovoleb došlo k několika DDoS útokům na stránky nizozemských politických stran. Jak velkou škodu mohou ale DDoS útoky během voleb způsobit?
Čínské on-line tržiště Temu využívá každý měsíc zhruba 75 milionů lidí v EU. Právník společnosti dTest pak upozorňuje, že problém je i s manipulativními praktikami, které Temu hojně využívá.
Podle kritiků zákon dává příliš velkou moc Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. „NÚKIB je garant,“ vysvětluje generální ředitel bezpečnostní společnosti APPSEC Adam Paclt.
Chystaný kyberzákon by měl přispět k lepšímu zabezpečení systémů. Přísněji dopadne na firmy v kritické infrastruktuře státu, mírnější pravidla ale budou muset splnit i obce s rozšířenou působností.
„Umělá inteligence tady je a bude s námi i v dalším období. Je potřeba se s ní naučit pracovat s respektem k ochraně osobních údajů,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál šéf kyberúřadu Lukáš Kintr.
V únoru se počet kybernetických incidentů v Česku nezměnil. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na svém webu informoval, že jde o čtvrtý měsíc v řadě s podprůměrnými hodnotami.
Národní kyberúřad ve středu spustil informační kampaň. Videoklipy s českými herci ukazují popsané triky telefonních zlodějů a způsob, jak se před nimi bránit – zachovat klid a jednoduše zavěsit.
Zatímco v roce 2022 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) řešil jednotky vážných incidentů měsíčně, o rok později to byly řádově stovky případů každý měsíc.
WeChat ve světě používá přibližně 1,3 miliardy aktivních uživatelů. Nejvíce oblíbená je v Číně. V České republice ji podle NÚKIB používá zhruba 40 tisíc lidí.
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
Pomoci dostát závazku, který země slíbila Severoatlantické alianci, mají kromě ministerstva obrany pomoct i další resorty a úřady. Ty si jako obranné výdaje započítají skoro devět miliard korun.
„Kyberprostor nerespektuje geografické hranice a zajištění jeho bezpečnosti je o spolupráci,“ připomíná v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitel kyberúřadu Lukáš Kintr.
Velká část kybernetických útoků cílí na narušení dostupnosti služeb, především na bankovní instituce. Tento způsob také patří k paralelní válce ke konfliktu na Ukrajině.
Mobilní operátoři a provozovatelé sítí nesouhlasí se zákonem, který připravuje NÚKIB. Brání se tomu, aby jim mohl nařídit, jaká firma jim může dodat potřebné části systému.
„Výhoda ruské techniky byla, že nešla hacknout. Nebylo tam totiž nic, co by šlo hacknout. To se s nákupem západní techniky mění. V ní je spousta přístrojů, které spolu komunikují,“ uvedl Haratek.