Zemědělské sucho se prohlubuje. Nynější stav měl podle klimatologů přijít až za 20 let
Regionální samosprávy by měly podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijmout opatření k odpovědnému nakládání s vodou a nečekat na pokyny vlády. Rychlé změny k lepšímu v boji se suchem se podle něj nedají očekávat, je nutná dlouhodobá systémová práce na změně situace. Premiér to ve středu uvedl na konferenci Ochrana vody v přírodě, kterou pořádají zemědělští odboráři dohromady s Agrární komorou České republiky.
Premiér dodal, že si jeho kabinet uvědomuje, že spolu s nástupem sucha přicházejí i další problémy jako kůrovcová kalamita nebo škůdci, kteří se dříve na českém území nevyskytovali. Babiš připomněl, že vláda v tomto týdnu schválila návrhy ministerstva zemědělství a životního prostředí na zahájení prací na obnově vodních toků v povodí Rakovnického a Kolešovického potoka na Rakovnicku.
V následujících letech by za první fázi přípravy staveb přehrad Senomaty, Šanov a Kryry měl stát zaplatit 554 milionů korun. Pokud letos bude pokračovat podobné sucho jako loni, pocítí škody podle Babiše nejenom zemědělci a lesníci, ale také energetici například v severních Čechách.
Zima byla sice bohatá na srážky, ale teplá. V nížinách je pořád sucho, říká bioklimatolog
Číst článek
Voda z Ohře
Stát by měl nyní začít posuzovat, zda se vyplatí přivádět do kryrské nádrže vodu z Ohře. Pokud vše půjde podle stávajících záměrů, budou tyto tři nádrže včetně přivaděčů mezi kryrskou nádrží a Rakovnickým a Kolešovickým potokem a první etapy přírodě blízkých opatření stát 3,41 miliardy korun. Přivaděč vody z Ohře by stál další peníze.
Senomaty a Šanov jsou menší nádrže. Je naplánováno, že voda v nich zatopí 25,6 hektaru, respektive 22,2 hektaru, začít fungovat by měly od roku 2025. Nádrž Kryry, která by měla mít 20metrovou hráz, by pak měla stát včetně převaděčů vody a samotné stavby 2,4 miliardy korun a fungovat by měla od roku 2042. V letech 2034 až 2039 by se mělo stavět, následně by se měla napouštět. Měla by mít rozlohu skoro 110 hektarů.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dodal, že se Česko v současnosti dostalo do situace, kterou původně předpokládali klimatologolové pro rok 2040 až 2050. „Možná jsme to viděli v nějakých filmech, ve světovém rozměru ve science fiction, ale nic nenasvědčuje tomu, že by se ten trend měl změnit,“ řekl ministr. V současnosti se očekává, že se zkrátí jaro a podzim, srážky budou více přívalové.
Česko už čtyři roky sužuje sucho. ‚Srážek je teď hodně, vyhráno ale nemáme,‘ varuje hydrolog
Číst článek
Dopad na přírodu
Rozsah zemědělského sucha v České republice se za poslední měsíc trvale zvětšuje. Zasáhlo v podstatě celou zemi a třemi nejhoršími stupni sucha ze šesti trpí již téměř polovina území. Situace zůstává nejhorší na střední a jižní Moravě, v Poohří a Polabí.
Předpověď na tento týden předpokládá další a vzhledem k vysokým teplotám i rychlé zhoršování stavu, řekl v tomto týdnu bioklimatolog z projektu InterSucho Miroslav Trnka. V polovině dubna situace ještě není tak hrozná, protože zatím všechno nevyrostlo. Riziko, že porostům sucho uškodí, je však velké.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy zde začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.
