Česko už čtyři roky sužuje sucho. ‚Srážek je teď hodně, vyhráno ale nemáme,‘ varuje hydrolog
Sucho už Česko trápí velmi dlouho. Na přelomu roku ale republiku zasypal sníh. Jeho postupné tání by mohlo do krajiny vrátit potřebnou vodu. „Nad suchem ale zatím vyhráno nemáme,“ varuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Šimon Bercha z Českého hydrometeorologického ústavu. V minulosti se podle hydrologa ukázalo, že i navzdory množství sněhu může nastat sucho s katastrofálními následky. A dodává, že až následující rok ukáže, zda období sucha skončí.
Česko má za sebou extrémně suché léto. Posledních několik dní se ale republika potýká s přívaly sněhu a na velké části území prší. Máme, nebo nemáme tedy nad suchem alespoň částečně vyhráno?
Vyhráno nemáme. Suché a teplé období trvalo velmi dlouho. Celé období od roku 2014 do konce roku 2018 bylo převážně srážkově podnormální, teplotně nadnormální a během zimních období bylo většinou podprůměrné množství sněhu.
Na dorovnání takto dlouhého mimořádného období určitě nestačí jeden nebo dva měsíce nadprůměrných srážek. Až průběh následujícího roku napoví, jestli bude dlouhé suché období pouze přerušeno nebo postupně ukončeno.
Méně zelené, více hnědé. Porovnejte si, jak vypadá letošní a loňské léto v Česku z vesmíru
Číst článek
Teď konkrétně: jak vydatné jsou v posledních měsících sněhové, případně dešťové srážky?
Průměrný roční srážkový úhrn byl loni v Česku 517 milimetrů, což ho řadí mezi roky srážkově silně podnormální. Normál za období 1981 až 2010 je 686 milimetrů. Nejvíce srážek pak loni spadlo až v prosinci. Ten byl prvním měsícem roku 2018, který hodnotíme jako srážkově nadnormální.
Například ve středních Čechách v povodí Sázavy místy – v porovnání s ostatními prosinci – spadlo vůbec nejvíce srážek za posledních 15 let. Pokud se ale podíváme, kolik vody teče na dolním toku Sázavy, je vzhledem ročnímu průměrnému průtoku stále jen 50 procent. Voda tedy i přes tuto skutečnost není doplněná.
Srážkově bohaté období trvá i v prvních dnech roku 2019. Z hlediska sněhové pokrývky byla ke čtvrtečnímu ránu téměř celá Česká republika pod sněhem. Ve většině horských oblastí pak byla výška sněhové pokrývky přes jeden metr, v Krkonoších a Beskydech dokonce výška atakovala dvoumetrovou hranici.
Pro srovnání: na začátku loňského ledna byl sníh téměř výhradně jen v horských oblastech a například na Lysé hoře v Beskydech a na Šeráku v Hrubém Jeseníku leželo tou dobou pouze půl metru sněhu.
V porovnání se stejným obdobím loňského roku jsou nyní podle Českého hydrometeorologického ústavu zásoby vody ve sněhu více než trojnásobné. O čem to svědčí?
Je tomu skutečně tak. K 8. lednu je odhad celkového množství vody ve sněhu na území Česka 1,2 miliardy metrů krychlových. Ve stejnou dobu před rokem byly zásoby podstatně menší – konkrétně 0,4 miliardy metrů krychlových.
Také je však potřeba dodat, že loni v tomto období se sněhová pokrývka vyskytovala pouze na horách a ve středních nebo nižších polohách sníh nebyl. Příčinou jsou nadnormální srážkové úhrny během prosince a začátku ledna na celém území Česka. K nejvyššímu nárůstu sněhové pokrývky ve středních a vyšších polohách došlo po Novém roce.
Zásoby vody ve sněhu se ale můžou rychle ztratit, jak jsme viděli v předchozích letech. Vliv na to mají mrazy, případně rychlé tání. Jaký je tedy výhled? Podaří se letos doplnit zásoby z odtávajícího sněhu?
Aktuální sněhové podmínky jsou příznivé. Jde ale o momentální stav, který nevyjadřuje, jaké budou sněhové zásoby těsně před obdobím tání, kdy je to pro krajinu a pro doplnění zásob podzemních vod nejdůležitější. Pro střední a nižší polohy je rozhodující zhruba konec února, pro horské oblasti pak druhá polovina března.
Například v roce 2006, který řadíme mezi sněhové nejbohatší za poslední léta, ležel sníh i v nižších polohách až do března a po následném tání přišly rozsáhlé povodně. Přitom v prosinci 2005 spadlo méně srážek než v prosinci 2018. Každá zima může mít svůj specifický průběh.
Během víkendu ale bohužel očekáváme pravděpodobně oteplení v nižších oblastech. Zásoby vody ve sněhu se tak v důsledku oblevy výrazně sníží. Nicméně v horských oblastech dojde k navýšení jak výšky, tak i vodní hodnoty sněhu.
Jak byste tedy zhodnotil současný stav vody v krajině?
Vydatnější srážky, střídavě dešťové a sněhové, které se vyskytují od prosince, pomáhají s doplněním povrchových vod. Aktuální průtoky v našich řekách jsou převážně průměrné až nadprůměrné. Některé toky v povodí horní Berounky, střední Sázavy, středního Labe a střední a dolní Moravy zůstávají však i nadále podprůměrné.
V lednu se budou střídat mrazy a oteplení, průměrné teploty zůstanou pod nulou
Číst článek
Pro zajímavost jeden poznatek z posledních let ohledně zadržení vody v krajině: během posledních měsíců jsme mohli zaznamenat názory vyznívající tak, že vyschlá půda během suchých letních období nedokáže pojmout velké množství vody a většina srážek ihned odtéká po povrchu do vodních toků.
Po zkušenostech z posledních let ale můžeme tato tvrzení vyvrátit. Během všech srážkově mimořádných epizod, které se v posledních pěti suchých letech vyskytly, se naprostá většina srážek vždy vsákla do nenasycené suché půdy.
A jak jsou na tom podzemní vody?
Situace není dlouhodobě příznivá. Sucho krajinu sužuje de facto nepřetržitě od roku 2014 a počínaje tímto rokem se situace u podzemních vod neustále zhoršuje. Aktuálně je nejhorší situace, kterou klasifikujeme jako silné či mimořádné sucho, u 62 procent všech sledovaných vrtů a u 59 procent sledovaných pramenů. Nejhůř jsou na tom východní Čechy a střední a jižní Morava.
Hydrologové a samozřejmě i veřejnost vkládají velké naděje do sněhově bohaté zimy, která by v případě pozvolného tání na konci zimní sezony mohla situaci výrazně zlepšit. V případě doplňování podzemních vod jde ale o dlouhodobý proces, kdy jedna vydařená zima ještě nemusí znamenat výraznou změnu k lepšímu stavu.
Které oblasti teď nejvíce trápí půdní sucho?
Po průběhu posledního měsíce se může zdát, že půdní sucho už je téměř minulostí. Situace se samozřejmě díky nadprůměrným srážkám v průběhu prosince a začátku ledna výrazně zlepšila, a to zejména ve svrchní vrstvě půdy.
Česku chybí téměř čtyři roky voda, zasahuje to už i do stability systému, tvrdí autoři projektu InterSucho
Číst článek
Pokud se však podíváme do větší hloubky pod svrchní vrstvy půdy, zjistíme, že zejména v oblasti od Prahy na západ do Podkrušnohoří, v severovýchodních Čechách, na Opavsku a na střední a jižní Moravě není situace ani zdaleka optimální.
Jaké to může mít dopady na krajinu?
I když je zatím letošní vývoj příznivý, například rok 1947 nám ukázal, že i v případě nadnormálních zásob vody ve sněhu může nastat sucho s katastrofálními následky. Pokud by letos znovu nastalo srážkově výrazně podnormální a teplotně nadnormální vegetační období, zásoba vody v půdě by se znovu velmi rychle vyčerpala a rovněž by pokračoval úbytek zásob podzemních vod.
Stát v minulosti – zejména z hlediska odvodnění krajiny – udělal mnoho zbytečných chyb. Každý si jistě vzpomene na rozsáhlé meliorace, napřimování větších toků, zahlubování a napřimování středních a menších toků, scelování pozemků v důsledku velkoplošného obdělávání půdy nebo například na prosazení nevhodné druhové i věkové skladby lesů.
Tím vším je naše krajina bohužel ovlivněna a poznamenána a v případě dopadů momentálního suchého období je daleko těžší se s těmito negativy sucha vypořádat.
Dá se odhadnout, kolik sněhu nebo vody by zvrátilo takzvané hydrologické sucho, které stále přetrvává a které se projevuje jako nedostatek zdrojů povrchových a podzemních vod?
Na to není úplně možné odpovědět přesnými čísly. Pro lepší představu můžeme říct, že například v severovýchodních Čechách, když sečteme srážkový deficit za posledních pět suchých let, chybí oproti dlouhodobému průměru více než 700 mm srážek. To je v některých regionech i úhrn za celý rok.
Počasí v roce 2018: v Česku bylo nejtepleji za posledních téměř 60 let
Číst článek
Může pro boj se suchem udělat něco každý z nás?
Může. Je nutné, aby lidé vodou neplýtvali a naučili se hospodařit s užitkovou vodou, respektive recyklovat tu již jednou použitou. Pokud teče z kohoutku, zdá se být vše v pořádku. V minulých letech už ale leckteří z nás poznali – když například začaly vysychat studny – že zásoby vody nejsou nevyčerpatelné.
Měli bychom poděkovat předkům, že vybudovali rozsáhlé vodohospodářské soustavy, které zajišťují dodávky vody pro obyvatelstvo a průmysl a díky kterým byly nepříznivé dopady suchého období v minulých letech podstatně menší.
Můžeme se rovněž inspirovat v zemích, kde je voda strategickou surovinou a její zdroje jsou zároveň omezené. Typickým a několikrát uváděným je s vodou dobře hospodařící Izrael.
Na otázky serveru iROZHLAS.cz odpovídal hydrolog Šimon Bercha. Na analýze dat s ním spolupracoval i jeho kolega Martin Pecha. Oba odborníci jsou z Českého hydrometeorologického ústavu.
Na druhé straně stojí známá ekologická katastrofa Aralského jezera, jehož příběh s monstrózním projektem zavlažování bavlníkových polí by měl být mementem pro všechny příliš smělé vodohospodářské plány.
Nezapomínejme, že i v Československu se v 50. letech počítalo s pěstováním rýže na jižní Moravě, které bylo podmíněno vybudováním rozsáhlého zavlažovacího systému, a tato myšlenka byla dokonce nedávno v médiích oprášena.
