V Železných horách vzniká nová krajina. Vrací se do ní voda a život, správci našli i původní bazén knížat
Bývalá střelnice u Kochánovických rybníků na Chrudimsku se změnila k nepoznání. Nově vyhloubené tůně a rybníčky se stanou rájem obojživelníků a částí vodního světa povede i návštěvnická stezka.
Svahy v Chráněné krajinné oblasti Železné hory jsou teď plné pramenných stružek. Vidět je to například u Lesní studánky nedaleko zeleně značené stezky a osady Podhůra.
„Některé roky v posledním desetiletí byly v souvislosti se suchem kritické,“ vysvětluje vedoucí správy Železných hor Vlastimil Peřina.
„Letos je jaro, v souvislosti s dostatkem vody v přírodě, nadějné. Nicméně uvidíme, jestli přijde horké léto, které s sebou přináší extrémní výpar vody, a potom vodní zdroje velmi rychle vysychají.“
Stezkou mezi tůněmi
Oblast bývalé kochánovické střelnice má poměrně pestrou historii. Kdysi dávno tu byla jen slatiniště. V souvislosti s hospodařením člověka ale došlo k postupnému odvodňování celé lokality. Na zdejší louce slatiňanský hřebčín sklízel trávu jako stelivo, v období socialismu tu byla vybudovaná cvičná střelnice pro milicionáře.
Dnes je tato lokalita ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny, která se do ní snaží opět vrátit vodu.
V rámci velkého obnovného projektu nyní stavbaři dokončují budování soustavy tůní a mokřadů, realizovat se tu má i stezka pro turisty.
Dům i lípu manželé omotali šesti kilometry kabelů. Zapsali se tím do české knihy rekordů
Číst článek
„Jde o evropsky významnou lokalitu Kochánovické rybníky a tůně. Původní rovné odvodňovací strouhy se zasypaly a místo nich se tu teď vlní mělké koryto potoka,“ vysvětluje Jan Horník z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Stavební práce se zaměřují na plošné rušení meliorací. „Získali jsme letecké fotografie a plány, podle nich nacházíme a vytrháváme původní meliorace,“ upřesňuje Vlastimil Peřina, vedoucí správy Železných hor.
„Plošné odvodnění pozemků je totiž jedním ze zásadních problémů české krajiny. Hlavně v druhé polovině 20. století bylo plošně odvodněno 25 procent území České republiky a 39 procent zemědělského půdního fondu.“
„Před třemi měsíci jsme tu ještě byli na suchých loukách, po zrušení meliorací se sem voda velmi rychle vrátila. A přestože se tu ještě pohybuje těžká technika, už sem zalétají kachny a jsou tu žabí snůšky. Povrch osejeme. Do budoucna půjde o to, aby lokalita nezarostla náletovými dřevinami, zvažujeme tu i pastvu velkých kopytníků,“ říká Peřina.
„Ale bude to území na části přístupné i návštěvníkům, vznikne tady dřevěný domek s informačními panely a dřevěný povalový chodník. Řada lidí je zděšena, kolik tu bylo vykáceno stromů a co se tu děje, ale zdejší vodní plochy budou velmi hodnotné, území se navrátí původní auerspergské krajině,“ dodává šéf správy Železných hor.
Největším pokladem litomyšlského muzea je historický zpěvník. Za jeho vznikem stály ničivé požáry
Číst článek
Objev v knížecím archivu
Evropsky významnou lokalitu Kochánovické rybníky a tůně si návštěvníci oblíbili. Míří třeba k rybníkům Čabrousek, Perný, Hluboký nebo Vilém. Právě ten je z hlediska ochrany přírody nejcennější, v minulosti se odbahňoval. Pravidelně se tu dělá kapří násada, z obojživelníků se tu například vyskytuje chráněná kuňka ohnivá.
Okolí Okrouhlického potoka nedávno vydalo jedno historické tajemství. Na místě černé skládky byl identifikován letní bazének na koupání, který kdysi vybudovala knížecí rodina Auerspergů. Historické dokumenty objevil v zámeckém archivu kastelán zámku ve Slatiňanech Jaroslav Bušta.
Stěny bazénku, který napájel Okrouhlický potok, měly obložení z pískovcových bloků. Na místě byly také dřevěné převlékárny a stožár s vlajkou.
„Asi to tu kdysi vypadalo jako z románu Rozmarné léto. Město Slatiňany teď uvažuje o obnově tohoto historického místa. Když bude elán, čas a investice, mohl by to v budoucnu být návštěvnický hit, třeba i pro otužilce. V Okrouhlickém potoce voda teče po většinu roku,“ dodává vedoucí Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina.
