‚Váš luxus, naše bída.‘ Turistika zvyšuje na Mallorce nájmy, pomoct může méně ubytovacích licencí
Mallorca čelí velkému náporu turistů, který se každým rokem zvětšuje. To způsobuje nejen zácpy na silnicích, ale hlavně růst nájmů bytů, které si pak místní nemohou dovolit. „Když se zavede licencování ubytovacích služeb, spousta poskytovatelů ubytování se může rozhodnout tyto služby neprovozovat kvůli administrativní náročnosti,“ říká vedoucí oddělení institutu turismu CzechTourism Petr Janeček.
„Na Mallorku je podle mě nejlepší jet v březnu. Počasí je hezké a stále by tam nemuselo být tolik turistů jako v letní sezoně,“ sdílí své zážitky jednadvacetiletý student Andreas Král.
„Teď v únoru to bylo fajn. Voda byla sice docela studená, ale co jsem si já osobně užil, bylo to, že pláže byly kompletně prázdné. Jen pár místních v bundách se na nás koukalo,“ přibližuje pro server iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Kromě prázdných pláží jsou teď na Mallorce, nejnavštěvovanějšího z Baleárských ostrovů, prázdné i hotely. Většina je zavřená, některé z nich prochází rekonstrukcí a připravují se na hlavní sezonu. To stejné platí i pro restaurace.
„Na nejvíce turistů jsme narazili v hlavním městě a na nejsevernějším bodě Mallorky – Cap de Formentor. Jsou to prostě turistické atrakce. Pokud se chce člověk vyhnout turistům úplně, doporučuju spíš túry po horách,“ pokračuje Král.
Největším pohořím je 90 kilometrů dlouhé Serra de Tramuntana, které se táhne po severozápadním pobřeží a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Letní a zimní sezona
Podle dat statistického úřadu Baleárských ostrovů patří únor mezi měsíce, kdy návštěvnost na Mallorce většinou nepřesáhne 200 tisíc turistů. Letní sezona začíná již v dubnu. Počet návštěvníků se zvýší téměř pětinásobně a vyrovná se tak počtu místních obyvatel, kterých na Mallorce žije necelý milion. V červnu a červenci je pak turistů téměř dvakrát více než samotných Mallorčanů.
Přestože data zaznamenávají v letech 2020 a 2021 propad v návštěvnosti kvůli covidové pandemii, v dalších letech návštěvnost předpandemická čísla překonává. To s sebou nese problémy, jako jsou přelidněné pláže, kolony, ale i zvyšování nájmů bytů pro místní.
Velké množství turistů na ostrově vyvolává vlny protestů a nespokojenosti mezi místními. Někteří z nich se účastní demonstrací proti „overturismu“. Jednou z nich byla například demonstrace na konci července roku 2024 v hlavním městě Palma de Mallorca, které se zúčastnilo více než dvacet tisíc lidí.
„Jsme tu, abychom požadovali radikální změnu směru, odsoudili intenzitu cestovního ruchu a jeho ekonomický model,“ uvedli organizátoři demonstrace pro Mallorca Magazin.
Kromě demonstrací se po městech objevují nasprejované nápisy na zdech či samolepky na sloupech a okapech se vzkazy pro turisty: „Tourists go home“ (Turisté jděte domů), „Tourism kills the city“ (Turismus zabíjí město) nebo „Your luxury, our misery“ (Váš luxus, naše bída).
„Problém nejsou turisté, ale zvyšující se nájmy,“ sdílí Dania z městečka Sa Pobla. Přestože Sa Pobla nemá pláže, dostupnost bydlení se nijak neliší od turisticky oblíbených měst s přístupem k plážím.
Vysoké nájmy
„Spousta majitelů dřív pronajímala své byty místním, teď je pronajímají spíš turistům. Před třemi lety bylo možné sehnat dům za 100 eur na měsíc. Teď je to tisíc až dva tisíce eur měsíčně,“ říká Dania. „Ceny se teď vyrovnají i cenám pronájmu v Madridu nebo Barceloně. Nejtěžší je to asi pro mladé lidi, kteří musí žít kvůli vysokým nájmům stále se svými rodiči. Ale lidé se z Mallorky stěhovat nechtějí, mají tu rodiny,“ vysvětluje.
„Když jsme hledali ubytování na Mallorce, dívali jsme se na Airbnb a Booking a musím říct, že na to, že je teď na Mallorce oproti létu slabší turistický ruch, tak přesto mi ceny za Airbnb a hotely přišly nesmírně vysoké,“ sdílí Král.
„Vláda by měla tohle zastavit. Ale problém není velké množství turistů. My (Mallorčané - pozn. red.) z turismu žijeme, je to nezbytné.“ říká Dania. Turismus tvoří téměř polovinu hrubého domácího produktu (HDP) Baleárských ostrovů. Například v roce 2019 dosáhly příjmy z cestovního ruchu téměř 45 procent HDP.
Japonské město bojuje s neukázněnými turisty. Zavedlo speciální policejní hlídky
Číst článek
Cestovní ruch na Baleárských ostrovech také zajišťuje téměř třetinu pracovních pozic. „Většina hotelů a restaurací teď na zimu zavírá, spousta lidí pracuje jen v letní sezoně,“ vysvětluje Dania. „Dřív bývaly hotely otevřené i přes zimu, teď by se jim to nevyplatilo. Turisté si pronajímají spíše Airbnb,“ podotýká. A dodává, že ubytování těžko shání i lidé z jiných částí Španělska, kteří v létě přicházejí na Mallorku pracovat.
„Pronajímatelům se pochopitelně více vyplatí pronajímat turistům než místním, protože si mohou nastavit turistickou cenu, která je mnohem vyšší. To způsobuje cenovou inflaci a snižuje se počet dostupných bytů,“ vysvětluje Petr Janeček, vedoucí oddělení institutu turismu CzechTourism.
„V Česku se to také děje. Například v Praze 1 je bytů hodně, ale tím, že jsou na trhu nabízené jako turistické ubytování, tak pak nejsou dostupné pro Pražany nebo jsou velmi drahé,“ srovnává.
Návrhy na zlepšení situace
V roce 2022 byl na Mallorce schválen zákon Ley de Turismo de las Islas Baleares (Zákon o cestovním ruchu na Baleárských ostrovech), který zahrnoval mimo jiné stanovení maximálního počtu turistických lůžek a čtyřletou stopku na vydávání nových turistických licencí pro ubytovací zařízení.
Regulace ubytovacích kapacit pomocí licencí
Místní orgány regulují počet ubytovacích zařízení pro turisty na Mallorce prostřednictvím speciálních povolení nebo licencí k jejich provozování. Vláda v každé oblasti určí limit počtu licencí pro turistická ubytovací zařízení a každé ubytovací zařízení – penzion, apartmán nebo prázdninový dům – o ni musí požádat.
Na schválení zákona mělo vliv i občanské fórum Baleárských ostrovů Fórum de la Societat Civil, které na konci minulého července přišlo s dalšími více než 200 návrhy, které by mohly přispět k řešení problému s overturismem a nedostatkem bydlení na Mallorce.
„Když se zavede licencování ubytovacích služeb, jako je například Airbnb, spousta poskytovatelů ubytování se může rozhodnout tyto služby neprovozovat kvůli administrativní náročnosti, čímž by se přirozeně snížila ubytovací kapacita,“ upozorňuje Janeček.
Mezi opatření k omezení dopadu turismu patří přeměna hotelů na sociální bydlení, omezení nákupu domů nerezidenty a vytvoření inspekčních týmů, které budou stíhat nelegální pronájmy dovolených. S dalšími opatřeními přišla na konci loňského října i opoziční strana Més per Mallorca, která navrhla například omezení počtu ubytovacích licencí o 40 procent či redukci výletních lodí, letů a cestujících v letních měsících.
Velké množství aut
Fórum de la Societat Civil v dokumentu nenavrhuje jen opatření týkající se ubytování. Chce se zaměřit také na regulaci cykloturistiky a motorových vozidel. „Cyklistů jsme potkávali spoustu,“ sdílí své zkušenosti Král. „Ani se nedivím. Perfektní počasí a nové silnice. Věřím, že se tu jezdí skvěle. Jen objet skupinku cyklistů v autě je občas složitější, silnice jsou docela úzké,“ říká.
Podle Danii není problém množství cyklistů, ale nedostatek cyklostezek. „V některých městech jsou cyklotrasy, ale na většině ostrova chybí. Cesta do práce mi trvá 15 minut, v létě kvůli zácpám se protáhne klidně na víc než půl hodiny,“ podotýká.
„Auto je tu hlavní dopravní prostředek,“ popisuje Dania příčinu dopravních problémů. „Jedna rodina vlastní i tři nebo čtyři vozy. Každý má svůj,“ tvrdí Dania. Podle statistického úřadu Baleárských ostrovů je na Mallorce registrováno téměř 840 tisíc motorových vozidel.
23:48
Investoři se předhání, kdo postaví na albánském pobřeží lepší resort. Mezi nimi i zeť Donalda Trumpa
Číst článek
Mallorca není jediná oblíbená turistická destinace snažící se vypořádat s dopady overturismu. Například do Benátek se vybírá vstupné od turistů, kteří nezůstávají přes noc, v Barceloně zakazují pronajímat soukromé pokoje na kratší dobu než třicet dní a v Pompejích zkouší systém vstupenek, který vpustí jen dvacet tisíc návštěvníků denně.
Opatření jsou různá, mají však stejný cíl – najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy z cestovního ruchu a ochranou životního prostředí, kultury a kvality života místních obyvatel.
„Myslím si, že se důsledky opatření mohou projevit do dvou let od jejich navržení. Záleží také na okolnostech, ale předpokládám spíš pozitivní výsledky,“ míní Janeček.
„Různá omezení na ekonomiku ostrovů mohou mít i negativní vliv, protože celkový příjem z turismu se sníží. Myslím si však, že jsou na Mallorce schopni vzdát se části příjmů z turismu, na úkor klidnějšího života s méně turisty.“
