Nárůst teplot v dalších 20 letech už neodvrátíme. ‚Můžeme ale ovlivnit, co přijde pak,‘ říká expert
Satelity nejsou ve vesmíru jen pro potřeby armád, televizního vysílání nebo mobilnímu signálu. Carlo Buontempo řídí službu vesmírného programu Copernicus, která sleduje změnu klimatu. V té se zaměřují na výzkum oteplování Země právě z vesmíru. „Nyní máme data z míst, kde lidé ani nežijí,“ říká.
Jak se dá změna klimatu pozorovat z vesmíru?
To je velmi dobrá otázka. V jistém smyslu můžete vidět, jaké dopady má změna klimatu. Můžete měřit změny teploty, můžete pozorovat hladinu moří, a jak stoupají. Můžete pozorovat oceánské ledovce, a jak mizí. Můžete sledovat vegetaci. A většinu takovýchto proměnných můžete sledovat ze satelitu.
„Neočekáváme, že k oteplení 1,5 stupně se dostaneme dřív než v roce 2035,“ říká šéf programu Copernicus
A jaké jsou výhody pozorování Země a změny klimatu z vesmíru oproti metodám používaným přímo tady na Zemi?
V Evropě máme velkou výhodu. Pozorování našeho prostředí tu má dlouhou historii. Takže velmi dobře vidíme, jak se naše klima změnilo. Ale když se podíváme na svět jako celek, tak už v tomto máme hodně mezer. Nemusíme se vrátit ani tak daleko, stačí do šedesátých nebo padesátých let, a zjistíme, že o většině jižních oceánů a vlastně o celé jižní polokouli dobrá data z pozorování prostě nemáme.
Kdybychom ale tehdy měli satelity, mohli bychom pozorovat i tyto oblasti. A můžeme to vidět i na předpovědi počasí. Od počátku satelitního pozorování roku 1979 se kvalita předpovědi počasí obrovsky zlepšila. A to protože teď máme data i z míst, kde nemáme stanice a kde lidé třeba ani nežijí.
Proč je důležité pozorovat i teplotu hladiny moří?
Zaprvé víme, že mnoho energie, kterou systém získává navíc kvůli skleníkovým plynům, vstřebává oceán. Druhý důvod je, že s nárůstem teploty se oceán rozpíná. A z tohoto zvětšování se, což je několik milimetrů ročně, jde asi padesát procent na vrub zvyšování teplotnímu roztahování oceánů.
A zatřetí, oteplování oceánů má dopady na teplotu vzduchu. Takže sledování změn v oceánů je klíčové, pokud chceme porozumět změně klimatu.
Jak je technicky možné měřit teplotu oceánů z vesmíru?
Na místě, to je jednoduché. Ponoříte do vody teploměr a výsledky si zapíšete. Ze satelitu žádné teploměry nespouštíme, ale zato můžeme sledovat třeba infračervené záření, které vychází z oceánů. A jeho množství závisí na teplotě.
PRŮZKUM: Změn klimatu se bojí tři ze čtyř Čechů. Maso omezit nehodlají, mají strach ze ztráty pohodlí
Číst článek
Takže navíc z vesmíru můžete vidět celý povrch, ne jen jednotlivé body?
Ano, v tomto smyslu je to trochu jako kamera, jestli chcete. Ale zvláštní kamera, která nevidí jen viditelné světlo, jako naše oko, ale vidí také infračervené světlo nebo mikrovlny. Zkrátka další části spektra. A tak můžeme zjistit teplo různých objektů, které pozorujeme.
V Pařížské dohodě se naprostá většina zemí světa zavázala, že se bude se snažit, aby „nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí“. Letos ale opět padaly teplotní rekordy. Jaké máme vyhlídky?
Tento rok jsme úrovně jednoho a půl stupně na pár dní dosáhli. To není to stejné, jako to, co je definované v Pařížské dohodě, a neočekáváme, že takto definované úrovně dosáhneme dříve než roku 2030 nebo 2035. Ale tehdy to už bude velmi pravděpodobné. Nedá se už nic dělat.
Jednoho a půl stupně dosáhneme a velmi zřejmě budeme pokračovat dál. Opravdová výzva pro nás bude vrátit se do konce století zpět pod jeden a půl stupně. Ale to ovlivníme už teď. S tím, jak teploty porostou v následujících deseti nebo dvaceti letech už nic nenaděláme.
Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete nahoře ve článku.
